Jak vybrat a koupit ten správný karavan? Zásadní při koupi staršího nebo nového karavanu je správně zvolit kompromis mezi obytným prostorem a velikostí kupovaného karavanu.

Rychlá navigace po stránce:
1. Jak vybrat a koupit karavan ↘
2. Co je malý karavan, co je velký karavan? ↘
3. Na co si dát pozor při koupi karavanu – zatečené karavany ↘
4. Na co si dát pozor při koupi karavanu – havarované či jinak poškozené karavany ↘
5. Na co si dát pozor při koupi karavanu – kradené karavany či karavany s jinými doklady ↘
6. Jaké potřebujete auto na tahání kupovaného karavanu? ↘
7. Jaké zvolit vnitřní uspořádání kupovaného karavanu ↘
8. Jakou zvolit výbavu kupovaného karavanu ↘
9.  Soběstačný karavan pro cestování na divoko ↘
10. Jakou značku karavanu vybrat? Jaká značka vybíraného karavanu je nejlepší? ↘
11. Typické závady jednotlivých značek karavanů ↘
12. Je potřeba se obávat koupě již neexistující značky karavanu? ↘
13. Mám si koupit karavan, obytné auto nebo obytnou dodávku? ↘
14. Smí se s karavanem spát na parkovištích u dálnic? ↘
15. Jaké řidičské oprávnění potřebuji pro karavan a obytné auto? ↘
16. Jak těžký karavan je možné tahat? Jak je to s doložností karavanu? ↘
17. Jak je to s doložností obytného vozu? ↘
18. Co všechno se počítá do doložnosti karavanu a obytného vozu? ↘
19. Jaký předpis upravuje hmotnost soupravy tažného vozu a karavanu, jaký předpis upravuje doložnost karavanu ↘
20. Čím musí být vybaveno tažné vozidlo karavanu? ↘

 

Jak vybrat a koupit karavan

Vše se odvíjí od počtu osob a zvířat, které budou v karavanu na cestách bydlet. Současně jiné požadavky na spaní mají senioři a mladé rodiny s dětmi. Tomu se podřizují i různá uspořádání interiéru karavanu i kvality a hmotnosti materiálů použitých v karavanu.

Dalším zcela zásadním kritériem je, kam budete se bude s kupovaným karavanem jezdit a jakým způsobem v něm budete trávit čas.

Čím je karavan větší, tím náročnější je jízda s karavanem. A příliš nezáleží na tom, jakým vozem je karavan tahán. Čím větší je tažný vůz, tím větší je celková délka soupravy a v kritických místech jde často o centimetry. Hezké kempy jsou velmi často na místech, ke kterým vedou uzounké uličky středy vesnic či úzkými alejemi stromů. Často platí, že čím hezčí je místo kempu, tím horší je příjezdová cesta. Ke kempům v národních parcích často vedou „stezky“.

Pečlivým přečtením následujícího textu, a hlavně poctivým zodpovězením na jednotlivé body zjistíte, zda potřebujete malý lehký, ale uvnitř trochu stísnění, méně vybavení a méně pohodlný karavan, nebo vám bude daleko více vyhovovat velký luxusní prestižní karavan.

 

---

Před výběrem karavanu si musíte odpovědět na tři základní otázky:

• Jak budete v karavanu a v jeho okolí trávit čas?
• Kam s karavanem budete jezdit?
• Jak dlouho budete s karavanem na jednom místě?

---

 

Co budete v kupovaném karavanu dělat – jak budete v karavanu a jeho okolí trávit čas?

Velmi důležité je vědět, jak budete v karavanu trávit volný čas a podle toho volit vnitřní uspořádání karavanu a požadavky na vybavenost karavanu. Co se dá v karavanu dělat:

• V karavanu se spí. V karavanu se hlavně spí. Převážnou část pobytu v karavanu budete trávit spánkem. Proto je klíčové zvolit správné uspořádání interiéru s ohledem na přespávání požadovaného počtu osob. Pokud máte psa, řešte i kde a jak bude přespávat pes.
• V karavanu se vaří. Velkou výhodou karavanu je snadné vaření. Karavany jsou vybaveny plynovým vařičem (obvykle 3 ploténky) a dřezem s tekoucí vodou.
  Velká část karavanistů s sebou vozí venkovní gril a večeře velmi často dělají mimo karavan na venkovním grilu. Velká řada zejména zahraničních kempů však nedovoluje grilování na uhlí, grily jsou povoleny pouze plynové. Proto mají některé karavany venkovní rychlospojkovou plynovou přípojkou. Existují i kartušové venkovní grily.
  Velká část karavanistů myje nádobí v umývárnách nádobí v kempu. Šetří si tak práci s nošením vody do nádrže karavanu a odnášením šedé (odpadní) vody z karavanu, současně je mytí nádobí v malém karavanovém dřezu s minimem odkládacího prostoru není úplně pohodlné.
• V karavanu je chladnička (lednice) s mrazákem. Ta většinou funguje na 230 V nebo na plyn. Při přepnutí na 12 V dokáže za jízdy udržet teplotu, ale určitě se nevychladí.
• V karavanu se dá umývat. Koupelna v karavanu je velmi často velmi kompromisní. Jednoduché opláchnutí se, vyčištění zubů, když je venku špatné počasí.
  Sprchování v karavanu, který není vybaven samostatnou sprchou a velkou nádrží na vodu, je prakticky nemožné. Vanička v koupelně slouží spíše ke snadnému úklidu koupelny, proto není v obvyklé výbavě systém uchycení sprchového závěsu.
  Karavanisti se obvykle chodí sprchovat a umývat do sociálních budov v kempu. Ty mají, hlavně v zahraničí, oddělené sprchy, oddělené kabinky na čištění zubů a běžné mytí, společná umyvadla na mytí rukou. Bývají po celý den udržované dokonale čisté.
  Pro cestování bez kempu se často využívají venkovní sprchy, kdy má karavan vyveden vývod vody ven přes rychlospojku, nebo se používá obyčejný zavěšený vak s vodou.
• V karavanu se dá používat toaleta. Ale po pár dnech je potřeba vynést, vylít a vymýt odpadní nádobu.
  V kempech jsou na to speciální výlevky pro chemické toalety.
• V karavanu se jí a tráví volný čas. To ale u spousty karavanistů až na posledním místě. Pobyt v karavanu je spojen s trávením volného času venku. Klíčovým vybavením je tak pro většinu karavanistů venkovní sezení s pohodlnými židlemi a stolem, umístěným pod střechou.
  Střechou je buď markýza (která má řadu nevýhod), nebo sluneční plachta či předstan.
  Venku se obvykle jí a tráví volný čas.
  Jezení uvnitř je velká nouzovka, když počasí příliš nepřeje.
• V karavanu se převáží venkovní nábytek, sluneční plachta, předstan. Vždy je dobré mít určeno, co z toho budete s sebou vozit a kam to dáte. Velký úložný prostor pod francouzskou postelí, přístupný servisními dvířky z venku je na nábytek ideální.
• V karavanu se sedí a kouká na televizi. Ke karavanům existují ruční i automatické satelity a televize na 12 V.

Před výběrem vnitřního uspořádání karavanu si musíte přesně odpovědět na otázku, jak chcete při cestování s karavanem trávit čas a co budete v karavanu dělat, tedy které z  výše uvedených funkcí karavanu pro trávení času jsou pro vás ty důležité.

Jste aktivní, celý den trávíte mimo karavan a večer máte rádi klidné venkovní posezení? Pak nepotřebujete trvalé vnitřní sezení, v případě potřeby složíte postel do sezení. V kuchyni postačí 3 hořáky a lednička, základní koupelna. Potřebujete kvalitní sluneční plachtu. Cokoliv navíc je jen zbytečná hmotnost a velikost, kterou s sebou budete tahat.

Jste spíše pasivní, celý den posedáváte v kempu a večery trávíte u televize? Pak oceníte trvalé vnitřní sezení s možností upevnění televize v zorném úhlu všech obyvatel karavanu, velký úložný prostor na venkovní křesla, markýzu či velký předstan, ale i extra výbavu, jako je například plynová trouba, klimatizace, bojler na teplou vodu, satelit a televizi.

 

Kam budete s karavanem jezdit?

Další klíčovou otázkou je, kam budete s karavanem jezdit. Do jakých typů kempů, či na divoko.

• Malé klidné kempy v přírodě, u jezer, v národních parcích. Potřebujete lehký, krátký, a hlavně úzký karavan. Posledních několik kilometrů do kempu bývá po velmi úzkých, často kopcovitých po místních silničkách, kde se potkáváte s dalšími auty, cyklisty, traktory, ale klidně i couvajícími nákladními vozy. Musíte se umět vyhnout.
  Z řady kempů je odjezd povolen jen do určité dopolední hodiny a příjezd povolen naopak nejdříve od nějaké odpolední hodiny. Důvodem je téměř nemožné vyhýbání se na příjezdové cestě. Ale když to někdo nedodrží, potkáte se.
  Některé kempy mají dostatek míst pro malé karavany, ale pro velké jen několik málo, nebo je vůbec nepřijímají. Protože na ně nemají dostatečně velké parcely ani cesty.
  Příkladem může být malý kemp u Chiemského jezera https://www.camping-seehaeusl.de ↨, v absolutně klidném místě, jen pro 46 karavanů. Příjezdová cestička opravdu uzoučká tak, že se taktak projede, parcely dlouhé na karavan s obytnou nástavbou maximálně do délky 480 (ale to bylo opravdu na centrimetry). Na parcely karavany pak zavážejí sami speciálním hydraulickým traktůrkem. Vše je vynahrazeno tichem, přírodou, malou chráněnou pláží, klidem a atmosférou v kempu. Pokud máte psa, je zde i samostatná plážička, kde psi mohou do vody.
  Jen o zhruba 2 kilometry dále se nachází velký kemp https://chiemsee-strandcamping.de ↨, kam se bez problémů dostane i velký karavan. Dokonce je možné rezervovat si místo v první řadě (celkem jsou tam 2) přímo u vody. Hned za kempem však po celé jeho délce vede hlavní příjezdová komunikace do celé oblasti. Kempování tak připomíná spíše nocování na parkovišti vedle dálnice D1. Hluk, žádný stín, atmosféra místa žádná. Ale vejdete se a snadno přijedete i velkým karavanem.
• Velké kempy s dobrou příjezdovou komunikací, typicky Chorvatsko, Maďarsko. Pokud plánujete jezdit do velkých kempů, či opakovaně do jednoho ozkoušeného kempu, kde víte, že je příjezdová komunikace dostatečně široká, nejste příliš omezování velikostí karavanu.
• Na divoko, do bezkempu. Spousty začínajících karavanistů má představu, že budou jezdit do přírody, tam karavan nechají, budou zcela soběstační a budou si užívat přírodu. Ano, jde to. Ale musíte vědět, že každý pozemek má majitele a pokud vyjedete mimo veřejnou komunikaci a tam se ubytujete, jste na cizím soukromém pozemku. Bez výslovného povolení majitele tam nemáte co dělat. Majitel může nechat karavan odtáhnout na nejbližší veřejnou komunikaci a nechat vás uhradit náklady odtahnutí. V řadě zemí existují portály, prostřednictvím kterých majitelé pozemků nabízí konkrétní místa pro kempování a zájemci o kempování je pak legálně používají (v České republice například https://www.bezkempu.cz ↨, v Evropě například https://www.alpacacamping.de ↨, https://campspace.com ↨, https://www.hinterland.camp ↨, https://www.homecamper.com ↨, https://www.nomady.ch ↨, https://spots.roadsurfer.com ↨, https://camperland.de ↨). Pronájem místa je téměř vždy zpoplatněn. Místa jsou obvykle zcela bez vybavení, to znamená bez vody a elektrické energie (ne všechny). Většinou se jedná o louky, často s udržovaným trávníkem, přístupné po polních cestách.
  Úskalím je, že potřebujete soběstačný karavan a tažné vozidlo, které ho dokáže z louky dostat i po vydatném dešti. Předokolka, tráva a déšť a jen mírný kopeček bez možnosti rozjetí představuje velký problém. Jakmile se rozjedete, rychlost už jde udržet, ale dostat karavan z místa v kopečku může snadno skončit sháněním traktoru. Někdy potřebujete i malý a obratný karavan, protože příjezdové cesty jsou úzké, lemované stromy a křovisky, jedete po polní cestě. Ve většině portálů je graficky znázorněno, zda je místo vhodné jen pro obytná auto, nebo i karavany, případně stany.
  Místa v bezkempu jsou velmi často fakt krásná, jen pokud nemáte 4×4 nesmí zapršet, abyste nemuseli shánět traktor pro vytažení. A pak je i trochu otázkou, co tam. Místa jsou na loukách u farem, s krásnými výhledy, krásnými východy a západy slunce. Budete tam povětšinou sami. Na některých místech je rybník s možností koupání a snídaně na farmě. Je to super, pokud hledáte cestu z města a chcete být sami v tichu. Z mého pohledu zcela mimo pro děti, které se na prázdné louce začnou okamžitě nudit. Počítejte i s tím, že cena bezkempu (hlavně v zahraničí) je podobná jako cena v kempu (a občas i vyšší). Osobně mi při kempování na divoko vždy chybí pocit bezpečí.
  Stání na parkovištích a obdobných místech je ve většině evropských zemích (hlavně na turisticky zajímavých místech) zakázáno buď úplně, nebo pro určitý část, typicky od 22:00 do 06:00. A velmi často se stává, že ve 2 v noci přijde policie, zpokutuje nocležníky a ti musí okamžitě opustit parkovací místo. A když si předtím dáte pivo či víno, tak je o velký průšvih postaráno. Nad překrásným slovinským kempem https://www.camp-bohinj.si ↨ je odstavné parkoviště, kde po celé 2 týdny, kdy jsem byl v kempu, často zůstávaly obytné dodávky. Pravidelně tam přijížděla policejní hlídka, která v noci rozdávala pokuty a parkující vyháněla. O několik stovek metrů dál byla další policejní hlídka, která dávala řidičům dýchat.
• Sjezdovky, zimní sporty. Potřebujete upravený karavan s vyřešeným „zamrzáním“ plynového topení, zamrzáním toalety a vody, řešením kondenzátů, rozfukem tepla, automatickým přepínáním plynových láhví a sněhových řetězů na karavan, kvůli brždění. To už je pro zkušené karavanisty, ale jde to.

 

Jak dlouho na daném místě v karavanu zůstanete?

Další, co si musíte důkladně rozmyslet je, jak dlouho chcete na jednom místě zůstávat a kolik času chcete strávit samotným staráním se o karavan.

Na místě zůstáváte několik dnů. Potřebujete vše rychle vybalit a vše rychle zabalit. S karavanem se musí snadno manipulovat, parkování velkého karavanu obvykle „sežere“ daleko více času, budete preferovat malý obratný lehký karavan. Nebudete stavět předstan, nebudete stavět venkovní kuchyni, nebudete zakrývat kola plachtami ani vytahovat satelit. V karavanu budete mít jen nezbytné vybavení, nic zbytečného, co by se na jízdu muselo balit. Vše bude mít své určené místo.
Vytáhnete stabilizační nožičky, otevřete kohout plynu, připojíte se k elektrické síti, umístíte nádobu na odpaní vodu, rozbalíte markýzu nebo sluneční plachtu, venkovní sezení, sušák na prádlo a bydlíte. Vodu v toaletě a zásobní nádrži můžete mít připravenou z domova, ale pokud na místě zůstáváte několik dnů, je zbytečné s sebou tahat vodu a doplníte ji v kempu.
Máme vždy do 40 minut sbaleno včetně umytí nádobí po snídani, včetně vylití šedé vody, toalety, vyčištění sluneční plachty i zaplacení ubytování a rozloučení se. Pokud jezdím sám, jsem sbalený za 20 minut.

Na místě zůstáváte několik týdnů. Když strávíte půl dne vybalováním a další půl den balením, nic se neděje. Můžete stavět předstan, rozbalovat vybavení, stěhovat věci do skříní a ze skříní, rozkládat si venkovní nábytek, v klidu a beze spěchu dostat karavan na místo.

 

---

Po přečtení tohoto textu a pečlivém zvážení toho, co od dovolené a cestování s vlastním karavanem očekáváte, přijde volba velikosti a vnitřního uspořádání interiéru. Už by vám mělo být jasné, zda chcete malý lehký karavan nebo vám bude více vyhovovat velký luxusní pohodlný karavan.

---

 

Co je malý karavan, co je velký karavan?

Co je malý a lehký karavan nikde není žádným způsobem definováno. Existují minikaravany na základu běžného přívěsného vozíku, ale u nich předpokládám, že je kupuje už zkušený karavanista, který přesně ví, co chce a proč chce. V kategorii minikaravanů dále existují stanové přívěsy, kdy je celý karavan sbalen v běžně velkém přívěsném vozíku. Spaní je situováno do vozíku, tedy nespí se na zemí, některé modely jsou vybaveny i skládací kuchyňkou. Ale pořád je to stan bez toalety a sociálního zařízení.
Tedy malým karavanem rozumím karavan, který má plnohodnotnou pochozí výšku, je vybaven kuchyní, toaletou, umyvadlem, rozkládacím sezením a spaním. Prostě „běžný“ karavan.

Za malý karavan považuji takový, jehož celková šířka nepřekročí 230 cm a hmotnost prázdného karavanu nepřekročí 1100 kg. S celkovou šířkou karavanu 230 cm se dá ještě v pohodě jezdit, ale oproti šířce 220 cm se musí na úzkých silnicích již karavan hodně kontrolovat ve zpětném zrcátku, ale stále lze s karavanem bez většího stresu jet.

Cokoliv nad tento rozměr již považuji za velký karavan. Nemám absolutně žádné zkušenosti s obrovskými dvouosými karavany s délkou obytné nástavby 600 cm a více. Vídám je vlastně pouze ve facebookových fórech na fotkách, naživo jsem ho neviděl ani v kempu. To je dáno tím, že si vybírám malá klidná místa, převážně v horách a u jezer, kam se nedostanou. Co jsem pochytil, tak trasa i umístění se musí předem dost plánovat s ohledem na rozměry soupravy.

Šířka karavanu: nejdůležitější parametr malého karavanu. Úplně jinak se jeden s karavanem, který na každé straně jen o maličko přesahuje přes zrcátka tažného vozu a karavanem, jehož šířka je přes 230 cm či dokonce 250 cm. Při jízdě s širokým karavanem se musí neustále hlídat ve zpětných zrcátcích, aby byl správně ve svém jízdním pruhu. Samozřejmě platí, že čím širší je tažný vůz, tím lépe se s karavanem jede, ale v úzkých uličkách je pak jízda o to náročnější. Návěsy kamionů jsou široké 250 cm, ale samotné kamiony také. Celá souprava je v jedné rovině, kde je kabina, je i návěs. U karavanu to ale neplatí. Tažné vozidlo (i když to bude dodávka) bude výrazně užší než samotný karavan. Proto je potřeba jej neustále hlídat a dávat velký pozor.
Široký karavan představuje problém i při jízdě po dálnici ve zúžení. Levé pruhy jsou ve zúžení velmi často omezeny na šířku vozidla a zakazují vjezd vozidlům překračujícím šířku 2,2 metru. S takovým karavanem pak nezbývá než zůstávat mezi kamiony ve stojícím pravém pruhu. A pokud si říkáte, je to jen značka, riskujete jen pokutu, pak riskujete mnohem víc. Jízda zúženým pruhem se zákazem 2,2 metru je i s karavanem o celkové šířce 2,1 metru velmi náročná, vůbec si neumím představit, že by se dalo projet s velkým karavanem tak, aby se někde nezavlnil a o něco nezavadil. A mít nehodu ve zúženém pruhu dálnice opravu nechcete.
Šířka Škody Octavia je včetně zrcátek je 202 cm, Škody Superb 203 cm, Škody Kodiaq 208 cm, Peugeotu 5008 SUV 209 cm. Mám vyzkoušeno, že s vozem o šířce 203 cm a nejsou potřeba přídavná zpětná zrcátka u karavany do šířky 210 cm, nejsou potřeba ani s vozem o šířce 209 a karavanem o šířce 220 cm. Pro snadnou jízdu je potřeba zachovat úměrnost mezi tažným vozidlem a šířkou karavanu. S dodávkou se karavan o šířce 235 cm tahá docela snadno, zatímco se Škodou Fabia to bude nepříjemný zážitek bez ohledu na sílu tažného vozu.

Délka karavanu: během jízdy celkovou délku karavanu nijak nevnímáte. Při předjíždění kamionů na dálnici nějaký centimetr nehraje roli. Délka karavanu je tak vlastně nejméně důležitý parametr z pohledu jízdy. Délku pocítíte ve dvou situacích.
První (a pro mě docela zásadní) je otáčení se. Pak je znát každý centimetr délky. A pokud nejedete od místa parkování karavanu až do chorvatského kempu po dálnici a hlavní silnici, otáčet se budete. Venkovské kempy jsou často v místech, kde jedete v uličkách kolem statků a navigace hlásí trasu, kterou projede traktor, ale určitě ne karavan. Ve městech často dojedete k odbočce ke kempu u řeky, ale zjistíte, že ze směru, ze kterého jste přijeli, to do kempu prostě nezlomíte – fyzicky se tam nejde ze směru jízdy vejít a musíte se dojet otočit a přijet z opačné strany. Tím se však dostáváte více do středu měst a o to hůře se hledá místo na otočení. A odpřahání karavanu a ruční otočení v městském provozu je velmi stresové.
Druhou situací je vyjíždění z míst, kde máte po stranách překážky. Náprava je umístěna přibližně ve středu karavanu. Pokud vyjíždíte směrem doleva, v levém zpětném zrcátku přesně vidíte, kde máte nápravu a snadno levý roh kontrolujete. Ale pravý zadní roh, který není vidět, vybočí z osy karavanu o stejný kus, jako levý přední roh. Pravý zadní roh však nikde nevidíte a musíte odhadovat, jak daleko jej máte. Většina „šťouchanců“ s karavany, které jsem viděl, byla způsobena přesně tímto. Zadní roh karavanu vybočuje v opačném směru a řidič s tím nepočítá, nebo neodhadne o kolik zadní roh karavanu vybočí. Čím delší karavan, tím delší je vybočení.

Je potřeba vědět, že velká šířka a délka se při prvních jízdách může zdát velmi v pohodě, protože se prostě nedostanete do žádného kritického momentu. Že je něco špatně pak zjistíte až prvním šťouchancem.

Ale při běžné jízdě je délka karavanu v podstatě zcela úplně lhostejná, klíčová je šířka, ne délka.

Hmotnost karavanu: hmotnost karavanu je důležitá ke vztahu k tažnému vozidlu. Pokud je karavan vybaven moverem, hraje hmotnost roli vlastně jen ve vztahu k tažnému vozidlu. Roli však nehraje jen samotný výkon tažného vozidla, ale i jeho celková hmotnost. Výkon je jasný – čím větší je výkon a kroutící moment tažného vozidla, tím těžší karavan je možné bez problémů tahat. Ale roli hraje i vzájemný poměr hmotnosti tažného vozidla a karavanu. Čím lepší je poměr hmotnosti ve prospěch tažného vozidla, tím stabilnější je souprava při jízdě.

 

Na co si dát pozor při koupi karavanu – zatečené karavany

Úplně zásadní je nikdy nekoupit zatečený karavan. Zatečený karavan je takový, do kterého vnitřní konstrukce se dostala nebo dostává voda. Takový karavan je pak neopravitelný (oprava je natolik nákladná, že převyšuje cenu karavanu). Zásadní riziko je v tom, že zatečení karavanu bez zkušeností a bez výbavy nelze poznat.

Pokud kupujete nový karavan, výrobci při pravidelném autorizovaném servisu poskytují záruku až 10 let na zatečení. Zjistěte si záruční podmínky a náklady na servis a nemusíte nic řešit. A moje zkušenost je – pokud se o karavan staráte, vydrží velmi dlouho v 100 % stavu.

Pokud kupujete starší použitý karavan, je riziko koupě zatečeného obrovské. Do České republiky se ze zahraničí dostávají velmi často (řekl bych, že převážně) zatečené karavany.  V Dánsku či Nizozemsku jsou totiž nabízeny za polovinu běžné ceny jako poškozené, v České republice jsou pak prodávány jako „po první majiteli, super stav, nezatečený, suchý, nepoškozený, vždy garážovaný“. Na takové karavany velký pozor. Často je přesný opak pravda.

---

Co je zatečení do karavanu, proč je zásadním průšvihem a jak se mu vyhnout je zde:
>> Jak poznat zatečení karavanu – měření vlhkosti karavanu >>

Detailní popis toho, co a jak se kontroluje při koupi staršího karavanu je zde:
>> Kontrola stavu karavanu před koupí – pomoc při koupi karavanu >>

---

Pokud uvažujete o koupi karavanu a chcete z podstatné části minimalizovat riziko koupě poškozeného karavanu, doporučuji individuální (vlastní) dovoz karavanu z Nizozemska (Holandska). Hlavní důvod toho, proč si individuálně dovézt karavan z Nizozemska (Holandska) je jejich systém kontroly stavu karavanu BOVAG.
Popis kontroly stavu karavanu BOVAG je zde:
>> Proč je nelepší na koupi karavanu Holandsko (Nizozemsko)? >>

 

Zde je pár ukázek reálného stavu karavanů nabízených v bazarech a od prodejců v České republice. Je to focené u těch více seriózních prodejců, nechali mi karavany si prohlédnout i fotit. Přístup prodejců byl v podstatě „za tu cenu nemůžete čekat, že karavan bude v pořádku. Kdybychom přivezli karavan v super stavu, nebude prodejný, protože bude o půlku dražší, než tyhle poškozené“. Od řady dalších prodejců žádné fotky nemám, protože tito prodejci mi fotit nenechali, někdy jsem byl vyhozen už při vytažení měřáku. Tedy pokud jste odhodlaní ke koupi, doporučím spíše tyto prodejce, protože umožní kontrolu a nevyhodí potencionální kupující kvůli kontrole stavu. Fotky měření vlhkosti nemám po poradě s právníkem, to už není věc, která je patrná pouhým okem, je k tomu zapotřebí specializovaný nástroj a musel bych docílit toho, aby prodejce nebyl identifikovatelný.

Poškození na fotkách už je viditelné, je na povrchu a v řádu několika málo let karavany zplesniví i na povrchu. Toto už je viditelný důsledek zatékání → . Pokud při prohlídce nejsou poškození viditelná, neznamená to, že je karavan v pořádku. Než se zatékání dostane na povrch a je viditelné trvá velmi dlouho. Proto je při koupi karavanu potřeba zkontrolovat vlhkost uvnitř konstrukce →, vlhkost, která ještě nedošla z výdřevy na povrch, ale již v karavanu je a během několika málo sezón bude patrná na povrchu a poté karavan zplesniví. TEDY ZATEČENÝ KARAVAN, KDE ZATEČENÍ JEŠTĚ NENÍ OKEM PATRNÉ, SE BĚHEM NEKOLIKA MÁLO LET DOSTANE DO STAVU, VE KTERÉM JSOU KARAVANY NA FOTKÁCH NÍŽE. DŮLEŽITÉ JE, ŽE V MOMENTĚ ZATEČENÍ S TÍM PRAKTICKY NIC NEJDE UDĚLAT – VLHKOST JE VE VÝDŘEVĚ A VEN JI NENÍ JAK ROZUMNĚ DOSTAT. 

Co se se zatečeným karavanem děje dál, tedy jak dopadnou během dalších let tyto karavany je na pár fotografiích komplexních oprav karavanů →, když se karavan neopraví, dopadne takto:

Naopak že i 30 let staré karavany mohou být v perfektním stavu, pokud mají řádný servis, ukazují tyto dovezené karavany: Knaus Country 395 TK → nebo Sterckeman Fjord LUXE 370e →.

Ukázky totálně zatečených karavanů v prodeji

Zatečený karavan Adria bez označení

Zatečený karavan Adria bez označení, ta shnilá přední část není skutečný problém. Konstrukční řešení těchto Adrií je takové, že když teče pod spojovací lištu, voda se dostává pouze do části předního úložného prostoru (čuby) a nedostává se do samotné konstrukce karavanu. Tento kousek měl však zatečený celý strop a okolo středního okna.

>> Kompletní fotogalerie zatečeného karavanu Adria zde >>

 

Zatečený karavan Bürstner Flipper 495 TK z roku 2005

Zatečený palandový karavan Bürstner Flipper 495 TK z roku 2005. Do karavanu zatékalo v přední části. Velké viditelné zatečení bylo v koupelně, ale mokrá byla celá přední stěna.

>> Kompletní fotogalerie zatečeného karavanu Bürstner Flipper 495 TK zde >>

 

Zatečený karavan Caravelair Eldorado, 2008

Zatečený karavan Caravelair Eldorado, rok výroby 2008, vybavený francouzskou postelí, sezením a dvěma palandami. Ideální rodinný karavan. Řada Eldorado byla lépe vybavená a trochu těžší než řada Antares. Provozní hmotnost je celých 1 070 kg. Tento kousek má absolutně netěsnou střechu, do karavanu zatékalo po celé délce spoje pravé stěny a střechy. Spoj stěny a podlahy byl v rozích úplně vyhnilý (nemám nafocené, nebylo tam světlo).

>> Kompletní fotogalerie zatečeného karavanu Caravelair Eldorado zde >>

 

Shnilý karavan Eriba Exciting 560 za půl milionu

Nábytek karavanu byl celý vylámaný z úchytů. Nešlo o jedno místo, kde by bylo uchycení vylomeno, spoje nábytku byly vylámány pod pod postelí, v šatních skříních, v kuchyni.

Karavan byl silně zatečený v zaslepení předního okna. Přepážka pod zaslepením předního okna byla úplně ztrouchnivělá, stačilo jemně zatlačit prstem a přepážka se drolila, byla natolik shnilá, že bych se prstem dokázal dostat skrz. Bočnice v úložném prostoru byly úplně mokré, při dotyku z nich kapala voda (a to bylo kontrolováno v období dlouhého sucha). Přední část byla natolik zatečená, že vodu bylo možné detekovat i z vnitřní části karavanu.

Ve skříňce v koupelně byla v zadní stěně taková vlhkost, že jsem dokázal změřit vlhkost i v poličce, která se zadní stěny jenom dotýkala. Vlhkost zadní stěny uvnitř byla přes 40 %.

>> Kompletní fotogalerie shnilého karavanu Eriba Exciting 560 za půl milionu zde >>

 

Několikrát bouraný, špatně opravený a plesnivý karavan ERIBA Feeling 425

Několikrát bouraný, špatně opravený a zcela zatečený karavan ERIBA Feeling 425 v prodeji. V inzerci uvedeno „TOP stav“. Reálně byl karavan nabourán z obou boků. Přední i zadní boční lišty byly utržené a zatékalo pod ně. Přední část levého boku karavanu byla silně poškozena. Bok, který byl dle jiných samolepek opravován z venku byl zatěsněn kusem polystyrenové desky. Vše bylo tak polámané a netěsné, že celou přední stěnou tekla. Z přední části karavanu, pod stolem byly umístěny plastové dvířka přelepené hliníkovou lepící páskou. Pravděpodobně tam někdo přidal nějaký zpevňující díl přední části či okna, celou pásku jsem neodlepoval. Po odloupnutí části pásky se linul zápach plísně.

Karavan byl nabourán i seshora, bok střechy byl pomačkaný. Celou střechou do karavanu teklo. Karavan měl ohořelou izolaci vstupních dveří a celé dveře byly prapodivně dopasované. Přikládám to velmi amatérskému pokusu o opravu.

>> Kompletní fotogalerie havarovaného a zatečeného karavanu ERIBA Feeling 425 zde >>

 

Zatečený a vybydlený karavan Fendt Saphir 410

Zatečený a vybydlený Fendt Saphir 410, rok výroby 2016, nedokážu si představit, co musel zažít, aby se dostal do takového stavu.

>> Kompletní fotogalerie zatečeného karavanu a vybydleného karavanu Fendt Saphir 410 zde >>

 

Lehce havarovaný karavan Hobby se zamaskováním poškození

Lehce havarovaný karavan Hobby se zamaskováním havárie. Takovéto poškození se stane strašně snadno, při odbočování vpravo vybočuje zadní část karavanu vlevo, pokud je náprava na středu, tak přesně o to, o co vybočuje přední část karavanu vpravo vybočuje zadní část vlevo. Nabourat roh je tak strašně jednoduché. U tohoto karavanu do odnesl nejen plast, ale i těsnící lišta spojující boční a zadní stranu karavanu. Bez kompletního rozebrání a opravy včetně důkladného přetěsnění bude do karavanu zatékat a postupně celý rok vyhnije. Poznat, co je schovává pod platem, není bez rozebrání šance.

 

Zatečený karavan Hobby bez označení, 1998

Zatečený karavan Hobby bez označení, rok výroby 1998.

>> Kompletní fotogalerie zatečeného karavanu Hobby 1998 zde >>

 

Zatečený karavan Hobby madlem, bez označení

Zatečený karavan Hobby s viditelnou naprosto typickým řešením karavanů Hobby – manipulační madlo skrz celou výdřevu na podložku – tak „odfláknuté“ konstrukční řešení prostě nemůže fungovat, jiní výrobci tam dávají velký kus hliníků pod celé madlo.

>> Kompletní fotogalerie zatečeného karavanu Hobby zde >>

 

Zatečený karavan Hobby de luxe 400, 2007 s tak shnilou podlahou, že došlo k utržení bloku kuchyňské linky

Zatečený karavan Hobby de luxe 400, rok výroby 2007. Typické zatékání střechou, buď kolem střešních ližin, nebo prostupy pro solární panel. Místa zatékání jsem nehledal, ale elektroinstalace solárního panelu byla instalována „prasácky“. Spoj bočnice a podlahy je vyhnilý, podlaha už je tak vyhnilá, že se utrhl kuchyňský blok od stěny. Podlaha se prohnula, kuchyňsky blok tak se stěnou nesvírá pravý úhel a celý se odtrhl. Šatní skříň, ačkoliv je velmi lehká, je také odtržená.

>> Kompletní fotogalerie zatečeného karavanu Hobby de luxe 400 rok výroby 2007 zde >>

 

Zatečený karavan Hobby de luxe 400, 1998 se zborcenou stěnou a odtrženou kuchyňskou linkou

Zatečený karavan Hobby de luxe 400, rok výroby 1998. Celá zadní stěna je nějak zborcená nebo promáčklá, je odtržený kuchyňský blok. Neměl jsem s sebou žádnou laťku, ale podle všeho je boční stěna v dolní části prohnutá směrem ven, tedy je do tvaru písmene C ve spodní části. Řekl bych, že kuchyňský roh bude vůči podlaze v pravém úhlu, ale stěna se roztahuje a prohýbá.

>> Kompletní fotogalerie zatečeného karavanu Hobby de luxe 400 rok výroby 1998 zde >>

 

Zatečený, shnilý a plesnivý karavan Hobby Elegance 550, absolutní vrak v inzerci uveden stav „velmi dobrý“

Zatečený a shnilý a plesnivý Hobby Elegance 550. Smrad plísně v karavanu byla tak intenzivní, že ho nepřebil ani vonný stromeček. Jeden z mála karavanů, které jsem viděl, kde byla plíseň i sedácích a čalounění. Proběhl jakýsi pokus o přestříkání nejhorších částí barvou. V inzerci označen jako „velmi dobrý stav“. Prodejce tam měl další „zajímavé“ kousky, ale bohužel jsem byl vyhozen.

>> Kompletní fotogalerie zatečeného, shnilého a plesnivého karavanu Hobby Elegance 550 zde >>

 

Zatečený karavan Hobby Elegance 450

Zatečený karavan Hobby Excelent 450, rok výroby 2004. Do tohoto karavanu zatéká střechou kolem střešních ližin. Nenadzvedal jsem ležení, pouze jsem se podíval do prvního rohu, lze předpokládat, že tato budou vypadat i další rohy. Střešní ližiny a žebřík jsou vždy velmi rizikové a nezáleží na značce karavanu. Prostě to jsou díry do konstrukce karavanu, navíc pokud jsou používány, jsou velmi zatěžované. Představte si jak 100 kg vážící člověk leze z bagáží po žebříku, který je přichycen pár šrouby do stěny ze smrkových hranolků a topolové překližky. Vždy doporučuji vyhnout se všem karavanům, které mají střešní ližiny, v kombinaci s žebříkem je to velmi rizikové.

>> Kompletní fotogalerie zatečeného, shnilého a plesnivého karavanu Hobby Excelent 450 zde >>

 

Vrak karavanu Chateau Calista 450, prasácky opravovaný silikonem

Naprostý vrak karavanu Chateau Calista 450. V inzerci samozřejmě uváděný jako suchý, udržovaný. Teklo prakticky celou přední částí. Tu se někdo pokusil opravit extrémně hloupým způsobem – přetěsněním transparentním silikonem. Silikon na karavan v žádném případě nepatří, používají se speciální trvale plastické tmely Teroson 2759, Teroson 4006, Sikaflex 522, v žádném případě univerzální silikon. Proč je krásně vidět na fotkách, silikon nedrží.

>> Kompletní fotogalerie vraku karavanu Chateau Calista 450 zde >>

 

Zatečený karavan Knaus Vimara 450 TF v Nizozemsku (Holandsku)

Karavan měl zatečený celý levý přední bok. Mokrý pruh byl vidět po celé délce pod sezením pouhým okem, stěna byla mokrá až k oknu. Karavan byl prodává pod značkou Knaus, ale správné obchodní označení je Vimara. Vimara byl výrobce karavanů, kterého převzal výrobce Knaus někdy kolem roku 2000, aby rozšířil nabídku karavanů o levné modely. Byly označeny „Vimara by Knaus Group Europe“, nikoliv Knaus. Ale jméno Knaus prodává, takže se v inzerci označují jako Knaus. Karavany Vimara se vyráběly v Portugalsku, úroveň zpracování portugalských karavanů Vimara byla nevalná, po několika letech se úplně přestaly vyrábět.

>> Kompletní fotogalerie zatečeného karavanu Knaus Vimara 450 TF v Nizozemsku (Holandsku) zde >>

 
 

Vrak karavanu LMC Dominant 530

Celý karavan byla absolutně shnilý, nešlo najít jediné suché místo. Podlaha byla vyhnilá, stoupnout si do rohu podlahy „statný chlap“, tak ji prošlápne skrz. Stěny byly natolik shnilé, že se při máčknutí (nikterak velkou silou) prohýbaly. Za jízdy bych se docela bál, že z toho odlétne okno. Celý karavan byl zevnitř zapatlán bílou latexovou barvou a oblepen silikonem. Tam, kde nebyla latexová barva, lezla ven plíseň. Na původní podlaze, z pod které vylézala plíseň, bylo položeno nové lino.

Karavan byl dovezený a Nizozemska, bazarista jej prodával s nizozemskými doklady na nizozemské převozní značce, kupující si měl zařídit přihlášení sám. Bazarista vůbec neřešil, že platnost převozní značky vypršela a kupec by odjel s neplatnou registrační značkou.

>> Kompletní fotogalerie zatečeného karavanu LMC s plísní přetřenou barvou zde >>

 

Zatečený karavan LMC, plíseň přetřena bílou barvou

Zatečení karavan LMC s šíleným pokusem o zamaskování plísně barvou.

>> Kompletní fotogalerie zatečeného karavanu LMC s plísní přetřenou barvou zde >>

 

Zatečený karavan Sterckeman Starlet 450 CP

Zatečený karavan Sterckeman Starlet 450 CP, kterému za deště stékala po povrchu vnitřní stěny voda. Voda do karavanu vniká spojením střechy a boku karavanu, protéká vnitřkem stěny a částečně vytéká po gumovém těsnění okna. Okno jako takové těsní, jen to jen první místo, kde ze stěny může vytéct. Hrotový měřák běžně nepoužívám, ale zde krásně dokumentuje vlhkost uvnitř konstrukce, přičemž v rámu okna pod těsněním nedojde k žádnému poškození. Doporučuji prohlédnout si videa. Z venku na karavanu nebylo patrné žádné poškození a u karavanů Sterckeman nevím o žádné systémové vadě. Těžko říct, co se mu stalo.

>> Kompletní fotogalerie zatečeného karavanu Sterckeman Starlet 450 CP zde >>

 

Zatečený karavan Tec Siena Saphir TE 530 K v Nizozemsku (Holandsku)

Zatečený karavan Tec Siena Saphir TE 530 K v Nizozemsku (Holandsku). Před cestou pro tento karavan jsem měl z jedné fotografie prodejce mírné pochybnosti o stavu (zdálo se, že na jedné fotce je vidět rez u hlaviček hřebíčků držících stropní lištu, ale po zkušenosti s jiným karavanem, kde byla obdobná skvrna na fotografii a ve skutečnosti se jednalo o měděné sponky jsem to ignoroval. Pro jistotu jsem se na to ptal prodejce, ten mi ujistil, že karavan není poškozený vodou. Reálný stav karavanu byl naprostý vrak. Do karavanu teklo všude, kde jen mohlo, těsnící lišta na levé zadní straně byla vytržená. Tento podvod si dovolil prodejce Caravan Centrum Waterland, dealer Hobby Caravans a Fendt Caravans. Takto zjevný podvod se mi v Nizozemsku stal poprvé. Tento podvodný prodejce navíc uváděl v inzerci, že karavan má kontrolu BOVAG, ve skutečnosti tam žádná samolepka BOVAG (ani deset let stará) nebyla.

>> Kompletní fotogalerie zatečeného karavanu Tec Siena Saphir TE 530 K v Nizozemsku (Holandsku) zde >>

 

Zatečený karavan Wilk Stern 560

Zatečený karavan Wilk Stern 560

>> Kompletní fotogalerie zatečeného karavanu Wilk Stern 560 zde >>

 

Na co si dát pozor při koupi karavanu – havarované či jinak poškozené karavany

Vyjma zatečených karavanů → se do České republiky často dovážejí karavany po „kočovnících“ z Francie. Karavany určené k trvalému žití u dálnic. Co jsem tyto karavany viděl, tak mechanicky byly silně poškozené.

Fendt Opal 620 s utrženou nápravou

V bazaru v Mělníku jsem byl na kontrole karavanu Fendt Opal 620. V inzerci je mimo jiné uvedeno:
„TOP STAV. Stav nového karavanu. Bez známek krupobití a bez důlků. Naprosto suchý!“
Reálný stav je takový, že karavan má utržený tlumič od nápravy. Vůbec si nedokážu představit jak intenzivní náraz musel karavan dostat, aby došlo k vytržení uchycení tlumiče. Majitel bazaru toto závadu označoval jako zanedbatelnou a co bysme asi chtěli a že jezdí i bez toho a nic to není. Nakonec se s kupujícím dost pohádal a kontrolu vlhkosti jsem ani nestihl (dokonce jsme se nedostali ani do karavanu), ale vzhledem ke stavu podvozku a způsobu používání těchto karavanů příliš nevěřím, že se jednalo o jediné poškození.

 

Hobby s roztrženým bojlerem

Prodávající tohoto karavanu Hobby mi parádně napálil. Rošt postele nešel celý zvednout, pouze první polovina. Havarované zadní části jsem si samozřejmě všiml a tuto stranu karavanu velmi důkladně proměřil servisními dvířky, kupodivu byla stěna naprosto suchá. Na poškození a nutnost okamžité opravy jsem kupující upozornil. Podlaha karavanu byla dokonale čistá, jediné, čeho jsem si všiml bylo mokro mezi jednotlivými vrstvami předstanu složeného pod postelí, ale to jsem nepovažoval za důležité, mohl být složený mokrý, mohlo se tam dostat pár kabel kolem gumy servisních dvířek. To byla velká chyba. Druhou stranu jsem proměřil servisními dvířky na vodu, zdálo se tam být sucho, svítil jsem tam baterkou, naprosto čisto. Mělo mě to varovat. Kupující na koupi velmi spěchala, takže karavan koupila i přes havarovanou zadní část a upozornění, že ten stan byl mokrý. Závada se projevila až po koupi. V karavanu byl prasklý bojler. Tedy jakmile se do okruhu nalila voda, vytékala pod postel pláštěm bojleru, až servisními dvířky kapala ven. Výměna pláště bojleru není nijak nákladná, problém je ve stavu podlahy a bočnice karavanu. Je možné předpokládat, že prodávající na zimu bojler nevypustil, ten při zmrznutí vody praskl a voda z bojleru se vylila do karavanu, kde nějakou dobu určitě byla. Voda nebyla ve stěně, ale na povrchu stěny a povrchu podlahy, ale pokud zmrzala a rozmrzala, mohla se dostat do podlahy i do stěny. Docela bych očekával, že to tam začne hnít. A přesně ten zadní roh byl místo, kam jsem se neměl šanci dostat.

>> Kompletní fotogalerie karavanu Hobby s roztrženým pláštěm bojleru zde >>

 

Pomlácený karavan Knaus Blue Line 450 TU

V inzerci veden jako krásný karavan Knaus Blue Line 450 TU dovezený z Německa, po starších majitelích, skvěle udržovaný, prakticky nepoužívaný. Kuchyň byla opravdu čistá a málo používaná. Karavan byl havarovaný z boku, o něco se opřel. Zadní stěna částečně utržená. Karavan měl vytržený blok nábytku se skříní – bok karavanu a podlaha již nesvíraly vzájemně pravý úhel a nábytek se vytrhával. Kuchyň odlézala od stěny, vruty byly orezlé. Celý karavan byl shnilý, v dezolátním stavu.

>> Kompletní fotogalerie pomláceného karavanu Knaus Blue Line 450 TU zde >>

 

Mám velké množství fotek karavanů po velkých haváriích, složených ze dvou karavanů a velmi špatně opravených. Bohužel ve všech případech probíhá trestní řízení či pokus o mimosoudní vyrovnání a zatím nemohu fotky přidávat.

 

Na co si dát pozor při koupi karavanu – kradené karavany či karavany s jinými doklady

Opakovaně se setkávám i s inzeráty, kdy je prodáván karavan určitého roku výroby, ale doklady odpovídají zcela jinému roku výroby. Možné vysvětlení takového stavu je, že je zakoupen havarovaný či jinak velmi silně poškozený karavan a na jeho dokladech je prodáván karavan, který je získán bez dokladů, pravděpodobně odcizen. Na karavanu je výrobní štítek přidělán 2 nýtky a VIN kód pouze vyražen na jednom místě v rámu, jeho vybroušení a přeražení jiným VIN kódem je relativně snadné.

Knaus Azur dokladově omlazený o 5 let

Například tento karavan Knaus Azur dle prodejce z roku 2002 se vyráběl od roku 1994 do roku do roku 1998, s bílou barvou lemu servisních dvířek od roku 1997 do roku 1998. Modelová řada pro rok 1999 měla již pro Knaus typické velké plastové nárazníky v předních rozích a velká trojúhelníková zadní světla a naprosto jiné polepy. V roce 2002 vypadal Knaus Azur obdobně jako v roce 1999, tedy zcela jinak, než je karavan nafocený v inzerátu. V Knausu si dali tu práci, že mi oskenovali a poslali katalogy z roku 1994 až do roku 1999, rok 2002 bohužel nemají k dispozici. Je na první pohled vidět, že karavan v inzerci je z roku 1997 až 1998, nikoliv z roku 2002.

 

LMC Dominant 535 s padělanými doklady

Karavan LMC Dominant 535 vyrobený v roce 1995/1996 s doklady z roku 1985.  Varianta LMC Dominant v tomto provedení se vyráběla mezi lety 1995 až 1996 (pokud je to opravdu velikost 535, neprocházel jsem všechny katalogy pro ověření skutečné velikosti – lmc_kdy_se_delal ↗). Karavan měl doklady z úplně jiného karavanu LMC. Je možné se domnívat, že dovozce prostě přivezl z Nizozemska vrak karavanu s doklady a doklady použil na legalizaci karavanu bez dokladů od 10 let mladšího.

V roce 1985 vypadaly karavany LMC naprosto jinak, viz katalog karavanů LMC z roku 1985 LMC Katalog Wohnwagen 1985 – LMC_Caravans Catalog 1985 ↗ a karavan katalogů LMC Dominant z roku 1985 LMC Dominant Katalog Wohnwagen 1985 – LMC_Dominant Caravans Catalog 1985 ↗.

VIN čísla jsou velmi amatérsky přeražené, štítek je přinýtovaný z karavanu, od kterého pocházejí doklady.

>> Kompletní fotogalerie karavanu LMC Dominant 535 s padělanými doklady zde >>

 

Jaké potřebujete auto na tahání kupovaného karavanu?

V diskusích se často objevují dotazy typu stačí mi Škoda Fabia na tahání malého karavanu? Nebudu nikam spěchat, nevadí mi, že pojedu pomalu. To je hrozně naivní představa o cestování s karavanem. Potřebujete totiž zvládnou tři zcela zásadní disciplíny jízdy:
Jízda po dálnici: potřebujete je tak, aby vás nepředjížděli nákladní vozy. Jízda rychlostí 80 km/h je opravdu otravná, potřebujete se minimálně zařadit do kolony nákladních vozů a jet jejich 87 km/h.
Kopce: potřebujete rozumně vyjet kopce. Zase je zásadní rozdíl, kam jedete. Pokud jezdíte do Chorvatska, v zásadě žádný kopec nepotkáte. Pokud chcete jezdit do hor, kopce musíte řešit. Pro představu doporučuji cestu z města Deggensdort do Rusel (St 2135, Ruselbergstraße ). Takový typický kopec, se kterým se budete setkávat při cestování po Šumavě či Jesenických horách. Alpské kopce jsou většinou o dost menší.
Rozjezdy v kolonách na dálnicích, ve městech na semaforech: auto musí zvládnout rozjezd do kopce bez výrazného prokluzu spojky. V kolonách a na semaforech se budete muset často rozjíždět. Pokud se budete muset rozjíždět s výraznějším prokluzem spojky, je docela pravděpodobné, že spojku spálíte. V době opravy dálnice D1 v letních měsících možné docela často potkat odstavený karavan s tažným autem s typickým zápachem spojky a kouřem z pod kapoty.

Pro pohodovou jízdu s lehkým karavanem ve třech osobách mám vyzkoušené kombinace výkon 96 KW a kroutící moment 230 Nm při provozní hmotnosti tažného vozu 1 385 kg , 100 KW a kroutící moment 190 Nm s pohotovostní hmotností tažného vozu 1 457 kg. Na pohodovou cestu je příjemnější vyšší kroutící moment než výkon. Obě tyto kombinace zvládnou vyjet zmiňovaný kopec Deggensdorf – Rusel se zařazeným druhým rychlostním stupněm, i když u vozu 100 KW s plynem na podlaze po celou dobu otáčky motoru doklesají až téměř k nutnosti řadit první rychlostní stupeň, ale kritické místo překoná a rozjede se, ale je to na hraně. Pro srovnání, to známé stoupání u Buchlovic po E50 jedu s tímto vozem zhruba rychlostí 70 km/h a řadím nebýt otáček, vyjedu to za 4 rychlostní stupeň.

Minimální výkon, kdy je možné ještě rozumně jet s malým karavanem je 76 KW a kroutící moment 148 Nm při provozní hmotnosti tažného vozu 1 320 kg, i když zmiňovaný kopec jsem musel vyjíždět na první rychlostní stupeň a to už je velmi nepříjemné vzhledem k ostatním vozům (i teplotě oleje, která vystoupala na 140 °C). Neumím si představit případný rozjezd, asi by to znamenalo ručně karavan pomocí klínů otočit do protisměru a vrátit se. Naštěstí je silnice tak široká, že otočení by bylo možné.  Cestovní rychlost po dálnici je také dost hraniční – kopec na dálnici D8 (odkud – kam) se musí vyjíždět za třetí rychlostní stupeň a rychlost klesne na zhruba 65 km/h, což je velmi nepříjemné vzhledem k rychlejším kamiónům. Při včasném řazení je tuto část dálnice D8 v kombinaci 100 KW vyjet rychlostí zhruba 95 km/h, 96 KW s kroutícím momentem o kopci neví – stále udržuje rychlost 100 km/h.

Jaký je potřeba výkon pro velké karavany netuším – ty jsem vždy tahal dodávkou s velkým výkonem, kde je navíc zcela jiné převodování. Udržovat cestovní rychlost tak bylo možné snadno, i když samotná jízda v dodávce je dost otravná.

Nyní už musíte mít úplně jasno, zda chcete malý nebo velký karavan. Pro cestování ve dvou je rozhodnutí asi velmi snadné, na půdorysu 380 cm až 420 cm naleznete řadu uspořádání s pevnou postelí, ergonomickou kuchyní i koupelnou i trvalým sezením, pro cestování s dětmi však malý i velký karavan představuje určitý kompromis. S malým se snadno cestuje, velký nabízí více vnitřního prostoru, který se při špatném počasí může hodit.

 

Jaké zvolit vnitřní uspořádání kupovaného karavanu

Spaní v karavanu: běžným řešením je francouzská postel napříč (tedy spojené dvoulůžko), s šířkou 140 cm a délkou 200 cm.  2 osoby se vyspí velmi pohodlně, pod celou postelí je velký úložný, snadno přístupný prostor. Často bývá přestavitelné na sezení, potom nemá rošt jednolitou matraci a úložný prostor je výrazně menší. Takové řešení je méně pohodlné, matrace nemůže ze spodní strany „dýchat“. Výhodou je možnost využití prostoru k velkému vnitřnímu sezení.
Zejména starší páry preferují podélné oddělné spaní. Výhodou tohoto řešení je, že v případě potřeby osoba spící vzadu nemusí přelézat přes osobu spící u kraje.
V případě cestování s dětmi jsou velmi pohodlným řešením palandy. Palandy bývají v karavanech s malým půdorysem, typicky 390 cm až 410 cm.  Velmi oblíbené je řešení, kdy je velké sezení v přední části karavanu, složitelné na dvoulůžkovou francouzskou postel, kuchyňka a toaleta ve středu karavanu, sezení pro dva přestavitelné na dvoulůžko v zadní části karavanu, nad kterým se nachází skládací palanda – ta slouží buď jako palanda, nebo po složení jako klasická skříňka. Několikrát jsem viděl i řešení, kdy bylo spodní sezení a palanda demontována a v zadní části bylo umístěno palandové spaní pro tři osoby. Okno bylo umístěno zhruba v polovině prostřední palandy.
Alternativou je sezení do tvaru písmene U, které je složitelné na spaní. Děti pak spí společně. Nevýhodou je nemožnost „dýchání“ matrací ze spodní části.
Středové sezení je velmi často v nákresech karavanů řešeno při složení jako lůžko pro dvě osoby. Ale jeho rozměr je typicky 180 cm x 120 cm, reálně je to spaní jen pro menší děti.

Sezení v karavanu: tím se vracíme zpět k volbě způsobu trávení volného času. Pokud budete uvnitř karavanu trávit čas, sledovat televizi a jíst, pak sezení využijete a rozložení karavanu musíte volit s ohledem na potřeby sezení. Oblíbené se velké sezení do tvaru podkovy. Osobně ale vnitřního sezení využívám pouze pokud cestuji sám a na místě přespím maximálně 2 noci. V tom případě nevyndávám venkovní sezení a ráno se nasnídám uvnitř, ale kdykoliv cestuji s rodinou, vnitřní sezení vůbec nepoužíváme. Po příjezdu natáhneme sluneční plachtu, vyndáme venkovní sezení a čas trávíme vždy venku. Ale většinou jezdíme od června do září, kdy venkovní teplota umožňuje trávit večery a rána venku.

Vaření v karavanu: u kuchyňky je důležité, aby měla alespoň nějaký odkládací prostor. V některých karavanech je plynový sporák a dřez přes celou kuchyňskou desku a při vaření zásadním způsobem chybí odkládací prostor. Odkládací prostor nemusí být nijak zásadně velký, pruh o šíři 30 cm již základní ergonomii při jednoduchém vaření umožňuje. V řadě karavanů je výklopná pracovní deska směrem do vstupních dveří. Karavan má kuchyňku umístěnu na delší straně karavanu vedle vstupních dveří. Kuchyňka má pracovní sklopnou pracovní desku, která se složí do prostoru vstupních dveří. Ergonomicky je to velice příjemné, v kuchyňce je i přes malý půdorys dostatek prostoru a současně při více lidech se jídlo velmi snadno servíruje ven. Limitem je samozřejmě podlézání či nadzvedávání pracovní desky při potřebě jít z karavanu ven.

Mytí v karavanu: většina karavanů má chemickou toaletu a umyvadlo. Umyvadlo je někdy řešeno jako samostatné u postele, někdy je součástí koupelničky se sprchovou vaničkou. Sprchová vanička reálně není na sprchování. Proto ve většině i chybí kolejničky na sprchový závěs. Sprchová vanička spíše usnadňuje úklid koupelny v případě „nacákání“ při mytí, maximálně se dá použít pro mytí nohou. Sprchová vanička proto ani není nijak izolována od stěn, prostě se vůbec nepočítá se sprchováním. Osobně mám sprchovou vaničku dotěsněnou a na míru udělanou kolejnici a sprchový závěs, ale je to absolutní nouzovka. Sprchový závěs se nepříjemně lepí na tělo, sprchování venku při kempování na divoko je výrazně pohodlnější.
Pro reálné sprchování musí být karavan vybaven samostatnou sprchou. Ale i v tom případě má sprchování zásadní limity – kde vezmete vodu a co uděláte s odpadní vodou. Karavany obvykle nemají nijak velké nádrže na vodu a v řadě kempů nejsou kapličky s vodou v rozumné vzdálenosti pro natažení hadice. Při cestování na divoko musíte mít vodu s sebou, ale většinou nebudete řešit, co s odpadní vodou.
Některé karavan mají sklopné umyvadlo, které se vyklápí nad toaletu. Toto řešení výrazně šetří prostor, ale uživatelsky není příjemné – z umyvadla po sklopení kape na toaletu voda, po každém použití se musí utírat, uživatelsky je to otravné.

 

---

Teď už musíte mít úplně jasnou představu o uspořádání a velikosti ideálního karavanu pro váš způsob cestování. A tím se dostáváme k vybavení kupovaného karavanu.

---

 

Jakou zvolit výbavu kupovaného karavanu

Dobré je, že vlastně všechno lze později ke karavanu dodělat. Špatné je, že pokud kupujete starší karavan a dané vybavení není součástí karavanu, dodatečná montáž bývá velmi nákladná. To samé platí u nových karavanů, výrobci mají balíčky výbavy za zvýhodněné ceny.

Základem ve všech karavanech je plynový sporák a chladnička, rozvod elektrického napětí 230 V uvnitř karavanu, vnitřní a vnější osvětlení. Karavany z devadesátých let někdy fungují jen na připojení k napětí 230 V, tedy nemají napojení na 12 V z tažného vozu, osvětlení mají jen na 230 V. Ale předělat takové karavany není nic složitého ani finančně náročného.

Topení: používá se plynové topení. Topení je buď vidět v nábytku, pak k provozu potřebuje jenom plyn. O nových karavanů bývá umístěno po sezením, nezabírá místo pro spodní skříňku, ale pak potřebuje k provozu i elektrické napětí. Plynové topení se mi u prvních karavanů zdálo nezbytným vybavením, ale nyní ho nemám. Zbytečně zabírá prostor a nikdy jsem ho nepoužil. Když je v noci zima, stejně nevylezu a nezapálím ho. Při cestování mimo kemp vydržím i v chladnějším počasí a v kempu používám elektrické. Často se používá elektrický olejový radiátor, protože má nízký příkon (nevyhodí v kempu jistič), je zcela bezhlučný, je na něm možné sušit oblečení a je bezpečný. Osobně mám dodělané podlahové elektrické vytápění, protože je lehké, neubere absolutně žádný prostor, má přesný termostat, rovnoměrně ohřívá celý prostor a teplo od spodu je až návykově příjemné.
Domontování plynového topení je poměrně zásadní investice, elektrický olejový radiátor je v řádu stokorun, podlahové elektrické topení do 10 000 Kč.

Stabilizátor: stabilizátor pevně sevře kouli tažného vozu a tím za jízdy stabilizuje karavan. Koule musí být vždy dokonale odmaštěná, mastný stabilizátor nefunguje – prokluzuje, místo aby pevně svíral. Z mého pohledu je to zcela nezbytné vybavení pro každý karavan. Pokud zapomenu stabilizátor uzavřít, nad 80 km/h to okamžitě poznám na stabilitě soupravy.
Stabilizátor lze poměrně snadno dodělat, nepředstavuje to žádný zásah do karavanu.

Mover: mover je elektrický pohon pro karavan. Elektrický motor otáčí koly karavanu, nezávisle každým kolem. Dálkovým ovladačem tak karavan umístíte na parcelu, skvěle se s ní manipuluje. Z mého pohledu je to velmi užitečné pro malé karavany a nezbytné pro velké karavany. Na parcelu jen málokdy dostanete karavan tažným vozem, takže jej musíte na místo ručně zatlačit a pak ručně vytlačit. Na trávě či ve štěrku i s 800 kg těžkým karavanem máte co dělat. Vždy se v kempu najde spousta lidí, co pomáhá, ale madla karavanu dostávají zabrat a vždy mi to přijde tak trochu o malér. Díky moveru můžete využívat i parcely, kam si bez netroufnete. Například z této parcely bych karavan po dešti nedostal – respektive musel bych nějakým způsobem vycouvat, což by mi stálo půl životnosti spojky a celé by to bylo stresové. Já si byl jistý počasím, tak jsem tam zajel i bez moveru, ale kdyby mělo sprchnout, musel bych zůstat na horní parcele a neměl absolutní soukromí.

Značkový mover včetně baterie a montáže má hodnotu zhruba 40 000 Kč, prodávají se čínské movery pro lehké karavany od 20 000 Kč včetně trakční baterie a montáže. Jak jsou nebo nejsou kvalitní nejsem schopný posoudit.

Bojler: bojler se buď elektrický, nebo kombinace plynový a elektrický. Zda potřebujete teplou vodu či nikoliv, je čistě individuální úvaha. Voda je v nádrži buď uvnitř karavanu nebo čubě karavanu, má tak vždy teplotu okolního vzduchu – neteče ledová jako v domovním rozvodu, tedy na umytí nádobí či jednoduché opláchnutí se má vhodnou teplotu.
Dodělání bojleru je poměrně náročné – nemění se jenom bojler, ale i všechny baterie a rozvody k bateriím, okruh musí být tlakový, takže i čerpadlo.

Digestoř: pokud často vaříte, velmi užitečný doplněk, z karavanu dostanete vlhkost (pokud je to digestoř s odkouřením). V karavanu velmi neobvyklý doplněk.

Markýza, předstan, sluneční střecha. To, zda je pro vás vhodná markýza či předstan, vychází z toho, jak s kupovaným karavanem budete trávit čas:
Jste trvale u karavanu. Pak je jako ochrana proti dešti a slunci příjemná markýza. Velmi snadno se roztahuje a zatahuje, nezabírá prostor v úložných prostorech karavanu, protože je trvale připevněna na boku karavanu. Nepotřebuje žádný výrazný dodatečný prostor pro přivázání provázky. Obrovskou nevýhodou markýzy je, že nedokáže vzdorovat velkému náporu větru – vítr ji rozláme. Pokud jste trvale u karavanu, nic neděje, při blížící se bouři markýzu zatáhnete či složíte a venkovní sezení schováte. Jen nesmíte zaspat blížící se noční bouři.
Den trávíte mimo kemp a nejste schopni se do kempu rychle dostat. V takovém případě může markýza představovat problém. Velký vítr ji rozláme a vznikne tím docela velká škoda. Rozlámaná ramena markýzy však mohou i prorazit okno nebo bok karavanu a pak je velký průšvih hotový. V takovém případě je daleko lepší řešení kvalitní sluneční střecha. Velký vítr ji vyhákne z tyček, vše spadne k zemi a škoda není žádná. Nevýhodou je, že ji musíte navlékat do kedru, stavět nožičky a napínat provázky, zabere to chvíli času – 10 minut ve dvou lidech. Řadu nevýhod klasické sluneční střechy eliminuje nafukovací slunční střecha.
Předstan se hodí, pokud na místě trávíte více týdnů a máte velké vybavení, které potřebujete někde skladovat. Jeho stavba i skládání není na chvíli. Nafukovací předstany náročnost stavby částečně eliminují, ale pořád to není otázka 10 minut. U většiny starších karavanů z Nizozemska bývá součástí předstan, protože v Nizozemsku se většinou se začátkem léta karavan umístí do kempu a ke konci léta se složí a převeze do skladové haly. Nizozemci jezdí do karavanu podobně jako my na chatu.

>> Velmi detailní informace o markýzách, předstanech a slunečních střechách ke karavanu jsou zde >>

 

Soběstačný karavan pro cestování na divoko

Soběstačný karavan je nezávislý na zdrojích energií a typicky i vody. Na rozdíl od běžného karavanu je vybaven solárními panely dodávajícími elektrickou energii do trakčních baterií, ze kterých pak dokáže dodávat elektrickou energii do celého systému karavanu. Velmi často mívá velkou vnitřní nádrž na vodu, mezi nápravou a podlahou nádrž na odpadní (šedou) vodu a plnohodnotnou samostatnou sprchu.

Ale je to karavan, který jsem viděl pouze v diskusních skupinách na Facebooku z fotek probíhající úpravy. V prodeji v zahraničí ani nikde na cestách jsem takový karavan neviděl. Souvisí to se způsobem cestování. S karavanem jezdíte většinou do kempu, kde máte všechny energie po ruce. Nic nepotřebujete. Připojíte se k elektrické energii, v kempu je pitná voda, sprchy, výlevky na odpadní vodu. Soběstačný karavan tak využijete, pokud cestujete dlouhodobě na divoko (do bezkempu).

Ale, vážně to potřebujete? Pro přespání jednu noc cestou někde na parkovišti máte elektrickou energii v tažném voze (většina tažných vozidel má trvale napájený pin číslo 9 a hlídání poklesu napětí startovací baterie), takže celý večer a ráno zcela bez problému vydržíte. Vodu máte v nádrži nebo použijete PET lahev s vodou, odpadní nádrž také snadno nahradíte uzavírací petkou, případně jednoduchou montáží na obou koních uzavřené odpadní trubky s výpustí k rámu karavanu. Odpad trvale svedete do ní, odpadní nádrž v kempu umisťujete pod výpusť z této trubky. Dle délky a průměru trubky vozíte trvale malou nádržku na odpadní vodu.
Pokud někde zůstáváte více dnů, složitý systém solárních panelů také nepotřebujete. Stačí si vyrobit jednoduchý kabel, který bude mít 13 pinovou zásuvku se zapojeným pinem 9 na kladný pól baterie a pinem 13 na záporný pól baterie, do toho zastrčíte zástrčku pro napájení karavanu z tažného vozu a máte v karavanu elektrickou energii. Funguje toaleta, voda, světlo, dobíjení mobilu z 12 V zapalovačů nebo samostatných dobíjecích zásuvek. Dokonce nemusíte kupovat ani novou trakční baterii. Já používám vyřazenou autobaterii, doma ji nabiji autonabíječkou a 5 dnů vydrží bez problému. Chápu, že se ničí, ale stejně byla vyřazená. Na jeden výlet v roce na filmový festival mi to úplně bohatě stačí. S sebou vezu do ¾ plnou nádrž na vodu, na šedou vodu používám normální odpadní nádrž, kterou na konci vyliji do kanálu.

 

Jakou značku karavanu vybrat? Jaká značka vybíraného karavanu je nejlepší?

Je lepší volbou karavan značky Hobby ↨, Knaus ↨, Dethleffs ↨, Hymer Eriba ↨, Bürstner ↨, LMC ↨, Tabbert ↨, Weinsberg ↨, Fendt ↨ nebo snad Adria ↨, Caravelair ↨, Sterckemann ↨ či specifické karavan jako Silver ↨, Kip ↨ či LaMancelle ↨ nebo švédský Kabe ↨ či nádherní zimní karavany Polar ↨?

Podle mého je značka vybíraného karavanu to úplně poslední. Podvozková platforma a náprava karavanu je u většiny karavanů od výrobce AL-KO ↨, vnitřní vybavení od výrobců Truma ↨, Thetford ↨, Dometic ↨. Karavan je taková poměrně univerzální skládačka, kde vnitřní vybavení i podvozková platforma je shodná napříč většinou výrobců. Značka tak určuje převážně jen obytnou nástavbu. Stejně jako u výrobců osobních automobilů se i výrobci karavanů seskupují do koncernů zahrnujících jednotlivé značky (například KnausTabbert ↨ vyrábí karavany značky Knaus ↨, Tabbert ↨, Weinsberg ↨ a T@B, skupina Erwin Hymer Group ↨, která je vlastněna americkou společností Thor Industries Inc. ↨, vyrábí karavany značek Elddis ↨, Compass ↨, Xplore ↨, Buccaneer ↨, Dethleffs ↨, Eriba ↨, Bürstner ↨, LMC ↨), skupina Trigano ↨ vyrábí karavany značky Adria ↨, Caravelair ↨, Sterckemann ↨, Silver ↨, Mini Freestyle ↨, LaMancelle ↨ a Premium Rubis ↨, rodina zakladatele karavanů Hobby ↨ ovládá skupinu společností Hobby ↨, Fendt ↨ a vlastní žárovnu a zinkovnu Rendsburger Feuerverzinkerei, Rendsburg ↨  a specializovaného výrobce karavanového nábytku Formlight GmbH, Warburg ↨.

Zcela zásadní rada je, čím jednodušší je design karavanu, tím méně starostí s karavanem bude. Čím větší důraz na design, tím větší riziko velmi nákladných závad karavanu. Každý designový prvek představuje riziko zatékání → nebo praskání. Uchycením plastového „tuningu“ nových karavanů často během několika málo let začne do karavanu zatékat →. Designové vnější (neuniverzální) osvětlení karavanu je v případě jeho poškození sehnatelné jen u samotného výrobce karavanu (ale pouze po určitou dobu a jeho cena je výrazně vyšší, než je cena univerzálních koncových světel). U staršího karavanu pak může být obyčejná výměna rozbitého koncového světla obrovským problémem. Čím více dekorativních prvků na karavanu je, tím větší riziko zatékání do karavanu. Čím větší jsou laminátové díly, tím větší riziko praskání. Pokud je design karavanu podřízen jeho funkčnosti, pak je mnohem větší riziko velmi drahé opravy. A platí to jak u nových, tak u starších karavanů.

>> Ukázky toho, co znamená oprava zatečeného či popraskaného a pak zatečeného karavanu jsou zde >>

Většina značek vyrábí několik řad karavanů, od lehkých, přes rodinné až po luxusní. Pokud je možné určit nějaké typické vlastnosti, pak Caravelair ↨, Sterckeman ↨ jsou konstrukčně velmi jednoduché a lehké (nemají žádný zbytečný dekorační prvek, vše je řešeno s maximálním ohledem na funkčnost a hmotnost), Caravelair ↨ řady Antares či Alba je navíc jednoduchý i výbavou (například všechna světla se ovládají přímo na samotném světle, v karavanu nejsou schodišťové vypínače, dokonce i vnější osvětlení se zapíná přímo na světle z šatní skříně), Fendt ↨ je naopak představitel luxusního těžkého karavanu plného elektroniky, Kabe ↨ či Polar ↨ jsou obrovské zateplené luxusní velmi vybavený karavan, Hobby ↨ je karavan, kde je vše podřízenou výhradně designu a to včetně životnosti.

 

>> Historie některých značek karavanů je popsána zde >>

 

Typické závady jednotlivých značek karavanů

U karavanů Hobby dochází k praskání plastových čel i zadní části. Prasklinou u karavanů Hobby dochází k zatékání vody k podlaze a hnití podlahy i výdřevy karavanů.

Další velmi typickou závadou karavanů Hobby je zatékání v přední části u okna u všech novějších řad karavanů. Na vině je konstrukční řešení spoje, je tam kovový profil ve tvaru písmene „Z“, ke kterému není servisní přístup. Po několika sezónách se vymačká tmel a do stěny začne téct. Lišta není nijak přístupná pro kontrolu a přetěsnění, přetěsnění by znamenalo kompletní rozebrání přední části karavanu. Do karavanů Hobby tak téměř vždy v tomto spoji teče.

Další zcela typickou závadou karavanů Hobby je praskání oken. Okna však nepraskají z důvodu nekvalitních materiálů pro výrobu oken, ale z důvodu kroucení celého karavanu. Výměna prasklého okna je následek a běžně dochází k opětovnému prasknutí. Příčina je většinou v zatečení karavanu přední lištou. Výdřeva karavanu je shnilá, není pevná, během jízdy nebo vlivem teplotních rozdílů se do rámu okna přenášejí z karavanu síly, díky kterým okno praskne. Typicky je nad rámem okna nosný hranol, které je shnilý a prohýbá se a prohyb přenáší do rámu okna, které praskne.

Další zcela typickou závadou pro karavany Hobby je zatékání střechou. V modelové řadě od roku 2009 mají karavany Hobby půlkulaté „plastové“ kryty na bocích střechy. Tyto kryty nemají žádný praktický účel, jedná se o čistě designový prvek. Zabraňují přístupu k lištám spojujícím bočnice a střechu a nejde tak zkontrolovat a případně přetmelit spoje. Navíc jsou přidělány vruty přímo do střešní části a kolem těchto vrutů velmi často do karavanu zatéká.

Pro Hobby je typické i zatékání kolem předního okna. Přední plast je prostě moc velký a praská.

Madla u karavanů Hobby jsou přichycená typicky jen na malé podložky skrz výdřevu karavanu. Pokud se madlo používá, šrouby se „vytahají“ a do karavanu zateče. Řada ostatních výrobků používá pro přidělání zadního madla velký hliníkový profil, který zátěž rozloží, nebo madlo přidělává přes konzoli přímo do výdřevy a ne skrze stěnu.

 

Na praskání plastů a následné zatékání vody velmi často trpí i karavany značky Dethleffs.

Další naprosto typickou závadou u karavanů značky Dethleffs je žloutnutí plastů v koupelně. Obecně plasty žloutnou u všech značek karavanů, ale koupelny zánovních karavanů značky Dethleffs jsou více zežloutlé, než například koupelny výrobců Knaus či Caravelair o 25 let starších.

 

Další velmi častá závada je zatečení pod madlem karavanu. Madla jsou u karavanů běžně přidělána přímo do výdřevy či do nějaké formy zpevnění, která rozkládá síly vynaložené při tlačení karavanu do velkou plochu a madla vydří desítky let. U některých karavanů jsou však z důvodu designu madla umístěna mimo konstrukčně pevné části. Madla se pak uvolňují a do karavanu pod madly zatéká. Děje se to u všech značek karavanů s designově umisťovanými madly, nejčastěji na to narážím u výrobce Bürstner. Při koupi staršího karavanu je nezbytné zkontrolovat pevnost uchycení madel a vyhnout se karavanům, kde madla nedrží velmi pevně.

U karavanů značky Bürstner se s nízkou kvalitou zpracování setkávám častěji než u jiných značek. Například o tomto šroubu u karavanu Bürstner Flipper jsem se domníval, že je po odfláknuté opravě, ale po diskusi s prodejcem značky je pravděpodobnější, že to bylo z výroby. Prodejce fotka nijak nepřekvapila, to se prý stává. U karavanu Bürstner Ventana 530 jsem pro změnu našel otvor po šroubu madla. Jediné vysvětlení, na které jsem přišel je, že při výrobě na karavan namontovali na každou stranu jiné madlo (jinak široké) a při nějaké výstupní kontrole si toho všimli, madlo vyndali a otvor zalepili. Kupodivu tudy nezatéká. Rozteč šroubů levého a pravého namontovaného madla byla stejná, tedy madlo nebylo vyměněno dodatečně za uší. Je dobré vědět, že tento způsob uchycení madla na dvě podložky skrz výdřevu vede k zatékání do karavanu. Běžně je používán velký hliníkový profil, který síly při manipulaci s karavanem rozkládá.

Poctivost v přístupu různých výrobců karavanů k jejich konstrukci je dobře patrná ze srovnání karavanů Bürstner a Adria. Zatímco Bürstner má umístěná madla pouze do laminátu v části karavanu, kde je výdřeva, tedy jakékoliv způsobené zatékáním kolem madla způsobí nevratnou destrukci karavanu →, Adria umisťuje madla do části předního kastlíku, která je ošetřena proti vlhkosti a voda škodu nezpůsobí. Madla uchytává ke kovové konzoli spojené přímo s nosnou konstrukcí nástavby. U Adrie tak nedochází k zatěžování laminátu a ten nepraská, současně případné trhlinky ničemu nevadí, protože madla nejsou umístěna ve výdřevě, ale na kovovém nosníku v předním úložném prostoru. Navíc je vše dokonale vytmeleno a zalepeno. Nešetří se na tmelech a lepidlech ani množství odvedené práce. Přidává to na hmotnosti a ubírá na designu, ale díky takovýmto poctivým řešením je často 30 let stará Adrie v lepším stavu než 3 roky starý Bürstner.

 

> je nezbytné vidět, že i drobná prasklina může skončit oddělením obytné nástavby karavanu od rámu karavanu během jízdy >>

 

---

Ukázky oprav zatečeného nebo popraskaného a pak zatečeného karavanu jsou zde:
>> Jak opravit zatečený karavan >>

Co je zatečení do karavanu, proč je zásadním průšvihem a jak se mu vyhnout je zde:
>> Jak poznat zatečení karavanu – měření vlhkosti karavanu >>

Popis toho, co a jak se kontroluje při koupi staršího karavanu a co je naopak zbytečné kontrolovat  je zde:
>> Asistence – pomoc při nákupu karavanu >>

---

 

Je potřeba se obávat koupě již neexistující značky karavanu?

Jednotlivý výrobci karavanů se postupně slučují s většími, někteří výrobci ukončili činnost úplně a někteří výrobci se soustředí jen na konkrétní sortiment karavaningu a ukončili  výrobků karavanů. Při koupi staršího karavanu tak narazíte na mnoho značek karavanů, které již na trhu nových karavanů nejsou. Koupě karavanu již neexistující značky se není třeba nijak obávat. Podvozková část karavanu i vnitřní vybavení karavanu jsou u většiny výrobců zcela shodné, jedná se o univerzální výrobky třetích firem, které se montují napříč všemi značkami karavanů. A nejedná se jenom o podvozek či spotřebiče, ale i různé drobné plasty, úchyty, vodovodní baterie a čerpadla, rolety a sítě do oken, světla. Okna jsou problematičtější, ale i pro ně existují nezávislý výrobci. A když už je něco opravdu speciálního pro daný karavan, pak pokud výrobce daného karavanu stále existuje, často pro starší karavany díly již nenabízí. Tedy díly pro karavan již neexistující značky jsou často stejně dostupné či nedostupné jako díly pro karavan značky, která stále karavany vyrábí.

Navíc řada značek z trhu zmizela sloučením s většími výrobci či se jen začala specializovat na konkrétní produkty a zrušila výrobu karavanů. I pro starší karavany jsou tak dostupné díly u výrobců, kteří je převzali. Například pro karavany značky Rapido ↨ se dají na objednávku zakoupit speciální střešní díly u distributorů značky Silver ↨.

Karavany značky Wilk byly vyráběny až do konce roku 2013 (koncernem KnausTabbert ↨), karavany značky Eifelland pojmenované podle německé hory Eifell, (které měly v roce 1972 dokonce vlastní tým ve formuli 1) také skončily v koncernu KnausTabbert ↨. Poslední modely karavanů Eifelland byly téměř shodné s karavany značky Knaus ↨. Karavany značky TEC (Thrun Eicker Caravan) a LMC – Lord Münsterland Caravan ↨ (Erwin Hymer Group ↨) sdílely výrobní závod ve městě Sassenbergu více než osmnáct let, od léta roku v létě 2013 výroba pokračuje pod jednou obchodní značkou LMC. Karavany Sunlight ↨ a jejich sourozenci značky Carado ↨ (Erwin Hymer Group ↨) byly vyráběny ve městě Neustadt až do roku 2018, od roku 2019 byla celá kapacita výrobního závodu uvolněna pro výrobu obytných vozů a hlavně obytných dodávek. Rapida ↨ pokračují ve skupině Trigano ↨ pod značkou Silver ↨.

Karavany Beyerland se vyráběly výhradně pro nizozemský trh, obdobné karavany Cristall výhradně pro německý trh a obdobné karavany Axxor výhradně pro francouzský trh. Tyto karavany se společně se značkou Delta, určenou výhradně pro nizozemský trh, se vyráběly v Anglii výrobcem karavanů ABI od roku 1982.  Beyerland (Cristall a Axxor) byly karavany kombinující prostornější a vybavenější sociální zařízení karavanů z běžným kontinentálním zbytkem, vysokou úrovní vnitřní ergonomie a dobrou cestovní aerodinamikou. Na rozdíl od anglických karavanů mají běžně dostupné vnitřní vybavení, obvykle nemají pro anglické karavany typické podélné „lůžkogauče“ ani tři velká přední okna. Zato byly často vybaveny plnohodnotnou sprchou, někdy i s vývodem tepla od topení do prostoru sprchy. Levnější a méně vybavené karavany značky Delta vyráběla společnost ABI od roku 1993. V roce 1998 společnost ABI zkrachovala.  Po krachu společnosti ABI převzala obchodní značky a technologie výroby nizozemská investiční skupina H2, která se soustředila na akvizice v sektoru karavaningu. Výroba karavanů pokračovala v továrnách v belgickém Chateau Caravans až do roku 2007.

Skupina H2 v roce 1992 převzala i belgického výrobce karavanů Chateu. Chateau byla belgická značka karavanů  založená v roce 1973 ve městě Budel v Brabantsku. Díky  velkému úspěchu karavanů této značky byla záhy otevřena nová velká výrobní linka  v belgickém Hamontu, hned za nizozemskými hranicemi. V roce 1981 převzal výrobce karavanů Chateau značku HOME-CAR se sídlem v belgickém Maasmechelenu. V roce 1986 byla montáž karavanů značky HOME-CAR z logistických důvodů převedena do sídla Chateaugroep v Hamontu. V roce 1986 zkrachoval výrobce karavanů Constructam. Značka a výrobní technologie byla převzata Chateaugroep, výroba byla však ukončena. Skupina H2 tak v roce 1992 ovládla 3 značky karavanů , Chateau, HOME-CAR a Constructam.

Skupina H2 pokračovala v růstu a v roce 1993 převzala výrobce karavanů KIP Caravans ↨. 24. března 1999 vyhlásil nizozemský výrobce karavanů Avento  bankrot a 14. dubna 1999 byl připojen se ke skupině H2. Výroba byla převedena na Kip Caravans ↨. V roce 2000 do skupiny H2 přibyl výrobce anglických karavanů Lunar-Preston ↨. Výroba se soustředila na dvě hlavní značky, Chateau, která u řady modelů čerpá z anglických karavanů ABI a KIP.

V roce 2001 skupina investiční H2 převádí své karavanové portfolio na skupinu Tirus. Tirus je investiční skupina ve vlastnictví řady soukromých osob a jako akcionáře má také investiční banky Fortis ↨ a UBS ↨. Do skupiny přibyl švédský výrobce karavanů Cabby. Na konci roku 2007 byl na společnost Tirus vyhlášen bankrot a záhy bylo vedením zkrachovalé společnosti Tirus založení nové firmy KIP Netherland, které se podařilo získat práva na značky KIP ↨, Chateau, Beyerland, Delta a Cristall. Vlastnictví Cabby Caravans bylo převedeno zpět do Švédska. V září roku 2010 však došlo i ke krachu této společnosti. Bankrotující KIP Netherland převzala společnost Boedelbak, která vyrábí pouze karavany KIP ↨. Ze všech značek ve skupině tak přežila pouze značka KIP ↨.

V roce 2001 do skupiny přibyl švédský výrobce karavanů Cabby Sweden, který se v roce 2008 vrátil do švédského vlastnictví. V letech 2014 – 2015 prošel restrukturalizací, kdy věřitelé přišli o 75 % pohledávek. V roce 2016 byl vyhlášen definitivní bankrot. V době bankrotu Cabby Caravan AB zaměstnával 63 zaměstnanců. Výroba karavanů pod značkou Cabby nebyla obnovena. Zásoby a díly Cabby převzal výrobce švédský výrobce karavanů Polar Caravans ↨ a poskytoval tak servis pro karavany Cabby.

 

Mám si koupit karavan, obytné auto nebo obytnou dodávku?

Tak na to jde odpovědět nejhůře. Každému vyhovuje něco úplně jiného.

Karavan je náročnější na řízení. Karavan má zásadní výhodu v tom, že jej odpřáhnete a máte k dispozici tažné vozidlo. Můžete cestovat po okolí a ke karavanu se vracíte. Karavan máte po celou dobu na jednom místě, nemusíte nic sklízet. Po celou dovolenou si venku necháváte zastínění, rozložené sezení. V zahraničí karavan ani nezávírám, natož abych jej zamykal. V zemích typu Německo, Rakousko, Nizozemsko jsem neslyšel o tom, že by se z karavanu něco ztratilo. Nechávám jej otevřený, abych neměl po návratu v karavanu horko.
Karavan je oproti obytnému vozu pracnější na umístění do místa stání. Musíte jej dostat na místo, zvednout stabilizační nohy, dostat do roviny, zabývat se odnášením šedé vody. Obytným vozem na místo prostě jen zajedete, i když najíždění na vyrovnávací klínky často trvá stejně dlouho, jako vyrovnání karavanu pomocí stabilizačních nohou. Zásadní nevýhoda obytného auta je v tom, že pokud chcete jet v místě pobytu na výlet či jen nakoupit, musíte vše sklidit. A to nejen venku, ale i uvnitř. Umýt nádobí, uklidit jej na místo. Sbalit vše ze stolu, poliček. Také samotná jízda bývá výrazně méně pohodlnější než s karavanem. Přeci jenom pořád jste v dodávce, příbory rachtají, nádobí poskakuje, navíc sezení mimo kabinu dodávky obvykle nemá výhled a není pohodlné. Výhodou je vyšší cestovní rychlost (i když s malým karavanem se správným rozložením hmotnosti v pohodě 110 jedete na dálnici stále).

Kdybych to měl nějak zobecnit – chcete trávit čas samotnou jízdou? Na místě zůstat den, dva a pokračovat dál? Jezdit jen na víkendy? Případně naopak jezdit fakt velké dálky s tisíci najetými kilometry? Využívat bezkempy a parkoviště? Pak je lepší obytné auto. Jde jet rychle, dostanete se na hůře přístupná místa, vše máte v jednom voze, nemusíte vylézat za špatného počasí. Bez dodatečného vybavování máte sprchu, vodu i odpadní nádrž, energie. V obytné dodávce jedete navíc s velmi kompaktním nízkým vozem, všude se dostanete.
Chcete dojet někam na jedno místo a bez omezení poznat a procestovat okolí v dané oblasti? Strávíte na místě třeba týden nebo déle? Nebojíte se řízení? Pak je lepší karavan. Máte k dispozici tažné vozidlo pro pohodlné cestování, zázemí karavanu, ta hodina navíc strávená obsluhou (zaparkováním, zabydlením, uklizením a zapřáhnutím) není nijak poznat. Po celý pobyt se nemusíte zabývat sklízením věcí kvůli každému výletu, máte k dispozici osobák. Vše máte zabydlené po celou dobu.
Chcete strávit dovolenou na jednom místě, ale bojíte se cestování se soupravou, která má minimálně 11 metrů na délku? Pak je zase lepší obytné auto, prostě dodávka se řídí dobře. Máte krásný výhled, pokud to není alkovna, neopírá se do ní vítr a nemáte problémy s výškou. Na umístění přední nápravy pod sebou si po pár desítkách kilometrů zvyknete. Používáte ji jako karavan, ale nemáte s sebou žádné auto, kterým byste mohli na výlety, jste tedy silně omezení tím, kam dojedete na kolech či pěšky.

 

Smí se s karavanem spát na parkovištích u dálnic?

Ano, smí. V řadě zemí jsou dokonce na dálničních odpočívadlech vyhrazená parkovací místa pro karavany. V reálu budou ale stejně obsazená kamiony. Karavan by mě zůstat zapřáhnutý k tažnému vozu, já si vždy vyndám pojezdové kolečko a odlehčím zatížení tažného zařízení a současně se karavan nekýve. Pokud používám vodu, pak si pod odpad dám prázdnou pet láhev, kterou ráno vyliji. Při častém přespávání bych uvažoval o trvalé malé odpadní nádržce →.

 

Jaké řidičské oprávnění potřebuji pro karavan a obytné auto?

Běžný řidičský průkaz skupiny B stačí, pokud:

• přívěs má více než 750 kg (většina přívěsů bude mít více než 750 kg), nesmí hmotnost celé soupravy přesáhnout 3500 kg (včetně)
• přívěs má maximální přípustnou hmotnost do 750 kg a maximální přípustná hmotnost celé soupravy nepřesahuje 4250 kg (včetně)

Co je maximální přípustná hmotnost soupravy: součet povolené hmotnosti tažného vozidla (řádek F2) a povolené hmotnosti karavanu (řádek F2)

V tomto případě 2 120 kg + 1 000 kg = 3 120 kg

U obytného vozu je do jednodušší, je jedná se pouze do povolenou hmotnost tažného vozidla (řádek F2).

Řidičské oprávnění lze rozšířit na řidičské oprávnění B96. Rozšíření je v řidičském průkazu vyznačeno kódem B96. S řidičským oprávněním B96 může povolená hmotnost přípojného vozidla přesahovat 750 kg (karavan bude přesahovat 750 kg) a celková hmotnost jízdní soupravy nepřesahuje 4 250 kg, hmotnost tažného vozidla nesmí přesahovat 3 500 kg. B96 je tak vhodná, pokud po připojení karavanu přesáhnete  3 500 kg. Pro získání B96 se nedělají zkoušky, pouze závěrečná jízda.

Pokud součet hmotnosti tažného vozidla a karavanu překročí 4 250 kg, musíte mít řidičské oprávnění BE. Tažné vozidlo nesmí překročit 3 500 kg. Celková hmotnost soupravy nesmí překročit 7 000 kg. Řidičské oprávnění BE je již plnohodnotné rozšíření, tedy je potřeba absolvovat teorii i cvičné jízdy i závěrečné zkoušky.

Pokud máte obytné auto, které má více než 3 500 kg, ale méně než 7 500 kg a je maximálně pro 9 osob včetně řidiče (prostě běžné těžké obytné auto), budete potřebovat řidičské oprávnění typu C1 nebo C. Připojit pak můžete přívěs do 750 kg. Pokud by přívěs přesáhl 750 kg, potřebujete řidičské oprávnění C1E s omezením hmotnosti soupravy na 12 000 kg, nebo CE.

 

Jak těžký karavan je možné tahat? Jak je to s doložností karavanu?

Pro řidičské oprávnění jsou klíčové povolené hmotnosti (řádek F2), pro zjištění toho, jak těžký karavan můžete tahat, je rozhodující okamžitá hmotnost karavanu vozidla, nikoliv maximální hmotnost přípojného vozidla!!! Současně však nesmíte překročit maximální hmotnost přípojného vozidla, tedy jeho povolenou hmotnost v technickém průkazu tažného vozidla (řádek F2). A současně hmotnost přípojného vozidla nesmí být větší než maximální povolená hmotnost (řádek F2) tažného vozidla.

Tedy okamžitá hmotnost karavanu nesmí být větší než maximální povolená hmotnost přípojného vozidla zapsaná v technickém průkazu tažného vozu.  Okamžitá hmotnost je skutečná hmotnost karavanu v momentu, kdy karavan k tažnému vozidlu připojujete. Okamžitá hmotnost je tedy to, co karavan skutečně váží. Jak ale zjistíte okamžitou hmotnost bez vážení: vezmete provozní hmotnost karavanu z technického průkazu karavanu – řádek G: Provozní hmotnost a k ní připočítáte hmotnost všeho, co máte v karavanu naloženo.

Karavan však můžete doložit pouze tak, abyste nepřekročili povolenou hmotnost přípojného vozidla, i když má karavan doložnost větší. A současně aktuální hmotnost karavanu nesmí být větší než maximální povolená hmotnost tažného vozidla (ale to si vůbec nedokážu představit, jak by mohlo v praxi nastat, proto to nebudeme dále uvažovat).

Ačkoliv se o provozní hmotnosti nikde v legislativě nehovoří, určitě bych nikdy karavan netahal vozidlem, které má nižší povolenou hmotnost přípojného vozidla, než je provozní hmotnost karavanu. Při kontrole si nedokážu představit, jak argumentujete, že aktuální hmotnost karavanu je nižší než provozní hmotnost karavanu, protože jste nenaplnili nádrž na splachování WC (viz. vysvětlení provozní hmotnosti v další části textu).

Tedy budeme vycházet z provozní hmotnosti karavanu, která je zapsaná ve velkém technickém průkazu (Osvědčení o registraci vozidla část II.) karavanu na řádku G: Provozní hmotnost i v malém technickém průkazu (Osvědčení o registraci vozidla. Část I.)

Nejlépe je to asi vidět z příkladu.

Mám tažné vozidlo, které má povoleno na řádku:
O.1 Největší technicky přípustná/povolená hmotnost přípojného vozidla [kg] – brzděného: 1 200 kg.
Mám karavan, který má na řádku:
G: Provozní hmotnost: 1 000 kg
F.1 Největší technicky přípustná / F.2 povolená hmotnost [kg]: 1 300 kg / 1 300 kg.
Doložnost karavanu je rozdíl mezi řádkem F.1 Největší technicky přípustná / F.2 povolená hmotnost [kg] a řádkem G: Provozní hmotnost:. V tomto případě je tedy možné karavan doložit nákladem o hmotnosti 300 kg.

Pro možnost tažení karavanu je však důležitý řádek:
G: Provozní hmotnost: 1 000 kg

Tedy karavan tahat můžu, protože nepřekračuji O.1 Největší technicky přípustná/povolená hmotnost přípojného vozidla [kg] – brzděného: 1 200 kg, ale smím karavan naložit nákladem pouze do hmotnosti 200 kg, i když karavan umožňuje doložit až nákladem do 300 kg.

 

A ještě opačný příklad:

Mám tažné vozidlo, které má povoleno na řádku:
O.1 Největší technicky přípustná/povolená hmotnost přípojného vozidla [kg] – brzděného: 1 500 kg.
Mám karavan, který má na řádku:
G: Provozní hmotnost: 1 000 kg
F.1 Největší technicky přípustná / F.2 povolená hmotnost [kg]: 1 300 kg / 1 300 kg.
Doložnost karavanu je rozdíl mezi řádkem F.1 Největší technicky přípustná / F.2 povolená hmotnost [kg] a řádkem G: Provozní hmotnost:. V tomto případě je tedy možné karavan doložit nákladem o hmotnosti 300 kg.

Pro možnost tažení karavanu je však důležitý řádek:
G: Provozní hmotnost: 1 000 kg

Tedy karavan tahat můžu, protože nepřekračuji O.1 Největší technicky přípustná/povolená hmotnost přípojného vozidla [kg] – brzděného: 1 500 kg, karavan smím naložit nákladem pouze do hmotnosti 300 kg, i když karavan tažné vozidlo umožňuje tahat až 1 500 kg, tedy má ještě 200 kg rezervu.

 

Jak je to s doložností obytného vozu?

Doložnost  obytného vozu je rozdíl mezi řádky F.2 povolená hmotnost [kg]: a G: Provozní hmotnost.

G: Provozní hmotnost: 3 200 kg
F.1 Největší technicky přípustná / F.2 povolená hmotnost [kg]: 3 500 kg / 3 500 kg.

Rozdíl je tedy 200 kg, do obytného vozu mohu doložit 300 kg.

 

Co všechno se počítá do doložnosti karavanu a obytného vozu?

Do doložnosti karavanu a obytného vozu se počítá všechno, co je do nich naloženo. A pozor, u obytného vozu včetně lidí!

Co je součástí provozní hmotnosti karavanu:

• Standartní vybavení karavanu (typicky rezervní kolo, nářadí, klíč na zvedání stabilizačních nožiček, může být i plynové topení, ale to hodně záleží na konkrétní modelové řadě)
• Plynová láhev o objemu 11 kg plynu, pokud má karavan plynové topení (ale pozor, jedná se o lehkou hliníkovou plynovou lahev).
• Nejčastěji 20 litrů vody v nádrži na vodu (při větší nádrži je toho docíleno pomocí ventilu, který napustí nádrž na 20 litrů).
• Naplněná nádrž na splachování WC.
• Bojler, pokud je součástí základní výbavy karavanu.

(záleží na tom, podle jaké národní legislativy je provozní hmotnost počítána, toto je dle německé)

To je všechno.  Do doložnosti karavanu musíte započítat vše, co bude v karavanu navíc, i pokud to bude přímo balíček od výrobce. Výrobce bude udávat provozní hmotnost stále stejnou, vychází totiž ze standartní výbavy a balíček je již dodatečná výbava.

Do doložnosti tedy musíte započítat, pokud máte:

• Rozdíl hmotnosti české a hliníkové plynové láhve.
• Nádrž na odpadní vodu.
• Schůdky.
• Markýza, předstan, sluneční plachta, venkovní koberec.
• Vnitřní koberec, pokud máte.
• Mover včetně baterie a ovládací elektroniky.
• Nosiče na kola.
• Kola.
• Často i stabilizátor, který je prodáván u malých karavanů jako balíček.
• Někdy i plynové topení (u některých modelů není součástí standartní výbavy).
• Venkovní sezení, venkovní stůl.
• Kuchyňské vybavení.
• Vybavení koupelny a toalety.
• Povlečení, přikrývky, polštáře.
• Cokoliv, co do karavanu naložíte.

Máte však k dispozici tažný vůz, tedy vše, co jde (oblečení, potraviny, nápoje, atd) můžete vést v přepravním prostoru tažného vozu.

 

U obytného auta je do provozní hmotnosti nejčastěji počítáno:

• Jedna osoba o hmotnosti 75 kg (řidič).
• Nádrž na pohonné hmoty (naftu) naplněná z 90 %.
• Ostatní provozní kapaliny (chlazení, brzdová kapalina, ostřikovače) zcela plné.
• Prázdné odpadní nádrže.
• Nejčastěji 20 litrů vody v nádrži na vodu (je toho docíleno pomocí ventilu, který napustí nádrž na 20 litrů).
• Plynová láhev o objemu 11 kg plynu, pokud má obytný vůz plynové topení (ale pozor, jedná se o lehkou hliníkovou plynovou lahev).
• Rezervní kolo.
• Nářadí, pokud je součástí vozidla.

(záleží na tom, podle jaké národní legislativy je provozní hmotnost počítána, toto je dle německé)

To je všechno. Cokoliv navíc musíte zahrnou do doložnosti. Pokud má řidič ve skutečnosti 115 kg, už tam je 40 kg navíc. Osoby jedou 4, dva dospělí a dvě téměř dospělé děti a jen posádka dá klidně (včetně oblečení a bot) 300 kg navíc. S sebou povezete oblečení, potraviny, nápoje, markýzu, kola, na obytném voze budete mít nosiče kol, uvnitř spousty nádobí a vybavení. Překročit doložnost je extrémně snadné.

Nicméně z obytným vozem jsem jel pouze párkrát, není to úplně to, co by mi bavilo, nemám tedy moc zkušeností s tím, co všechno se vozí. Uvádím to spíše pro úplnost, najdete daleko lepší články o doložnosti obytného vozu od zkušených majitelů.

 

Jaký předpis upravuje hmotnost soupravy tažného vozu a karavanu, jaký předpis upravuje doložnost karavanu

Hmotnost soupravy tažného vozu a karavanu upravuje VYHLÁŠKA ze dne 20. září 2018, kterou se mění vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Klíčová část: § 1 – Předmět úpravy: tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie. Lze tedy předpokládat, že shodná úprava platí v celé Evropské unii.

• 3 – Spojitelnost z pohledu hmotnosti přípojného vozidla a souprav, odstavec f) pro spojování vozidel v jízdní soupravu s přípojnými vozidly kategorií O1 nebo O2 dále platí, že:
  2. hmotnost brzděného přívěsu kategorií O1 nebo O2 nesmí být větší než největší povolená hmotnost brzděného přípojného vozidla stanovená pro tažné vozidlo, která je uvedena v technickém průkazu a osvědčení o registraci tažného vozidla, za podmínky, že hmotnost takového přípojného vozidla není větší než největší povolená hmotnost tažného vozidla u vozidel kategorií M1 a N1 a jedenapůlnásobek největší povolené hmotnosti tažného vozidla u vozidel kategorií M1G a N1G.

Kategorie:
běžné osobní auto je kategorie M1 – motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob, mají nejvýše osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, nebo víceúčelová vozidla
běžný karavan je kategorie O2 – přípojná vozidla o nejvyšší přípustné hmotnosti přes 750 kg, ale nejvýše 3500 kg

Hmotnost karavanu nesmí být větší než povolená hmotnost brzděného přípojného vozidla stanovená pro tažné vozidlo a současně hmotnost karavanu nesmí být větší než největší povolená hmotnost tažného vozidla.

Ve vyhlášce se však hovoří o hmotnosti, ale nikde není uvedeno, zda se jedná o hmotnost maximální povolenou nebo pohotovostní. K tomu Ministerstvo dopravy dne 26. 02. 2019 vydalo upřesnění, kde říká, že „Pokud vyhláška uvádí pojem „hmotnost“ a nedefinuje jakou (ať už přímo v textu nebo nadpisu paragrafu), pak se jedná o okamžitou hmotnost vozidla. Tento stav vychází z předchozí právní úpravy, tedy z vyhlášky č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Rozhodující je okamžitá hmotnost přípojného vozidla. Je tedy patrné, že ačkoliv se změnil právní předpis, nedošlo ke změně tohoto principu. Samozřejmě je nutné dodržet i ostatní požadavky vyhlášky.“

Poznámka:
Devátou část (Spojitelnost a největší povolené hmotnosti a rozměry, § 34 až § 39) vyhlášky č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích zrušila VYHLÁŠKA ze dne 18. září 2018, kterou se mění vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 235/2017 Sb.

Ministerstvo dopravy hovoří o okamžité hmotnosti. Je tedy nezbytné definovat, co je okamžitá hmotnost. Okamžitou hmotností přípojného vozidla se rozumí skutečná hmotnost přípojného vozidla včetně hmotnosti aktuálně naloženého nákladu ve chvíli, kdy je spojitelnost posuzována. Okamžitá hmotnost jízdní soupravy je skutečná hmotnost jízdní soupravy včetně aktuálně naložených nákladů ve chvíli, kdy je spojitelnost posuzována. Vyhláška č. 341/2014 Sb. Vyhláška o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, § 2 Základní pojmy: n) okamžitou hmotností vozidla nebo jízdní soupravy hmotnost zjištěná v určitém okamžiku při jejich provozu na pozemních komunikacích.

Prostě okamžitá hmotnost je skutečná hmotnost zjištěná v daný okamžik.

VYHLÁŠKA 209 ze dne 20. září 2018, kterou se mění vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpis ↗

VYHLÁŠKA 206 ze dne 18. září 2018, kterou se mění vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 235/2017 Sb ↗

Upřesňující informace o povolených hmotnostech jízdní soupravy Ministerstvo dopravy 2019 ↗

 

Čím musí být vybaveno tažné vozidlo karavanu?

Tažné vozidlo karavanu musí mít tažné zařízení a elektropřípojku pro připojení karavanu. Základní elektropřípojka pro klasické přívěsné vozíky má pouze 7 pinů, umí pouze rozsvítit obrysová a brzdová světla, mlhové světlo a směrová světla. Nefunguje zpětné (couvací) světlo, neumí přivést elektřinu z tažného vozidla do karavanu, uvnitř karavanu tak nebudou fungovat světla, nepoteče voda, nepůjde chladnička.

Naopak novodobý karavan (zhruba od roku 1997 a výš) bude mít zástrčku s 13 piny, které přivádí elektrickou energii do karavanu. Existují redukce mezi 7 pinovými a 13 pinovými zásuvkami – těm se však vždy vyhněte! Redukce umožní fyzické zapojení tím, že prostě ztratí piny napájející vnitřek karavanu a zpětné světlo, ale díky použití redukce může shořet elektroinstalace tažného vozidla.

Pokud máte na vozidle pouze 7 pinovou zásuvku, je pravděpodobné, že elektřina je do této zásuvky přivedena ze zadních světel tažného vozidla. Pokud připojíte karavan, připojíte navíc typicky 8 obrysových světel. A na to není elektroinstalace zadních světel tažného vozidla dimenzována. Pokud budete mít štěstí, shoří pouze koncová část drátků a vše přestane svítit, pokud budete míst smůlu, roztaví se izolace drátů někde v průběhu a musíte měnit celou elektroinstalaci k zadním světlům, pokud budete mít velkou smůlu shoří celý tažný vůz.

Další výbavou tažného vozu jsou přídavná zpětná zrcátka. Vyhláška č. 341/2002 Sb. Ministerstva dopravy a spojů o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích říká v § 14, Technické požadavky na spojitelnost vozidel do jízdních souprav a jejich provoz:
(10) Pokud přípojné vozidlo svými rozměry po připojení k tažnému vozidlu znemožní řidiči řádný výhled vnějšími zpětnými zrcátky, musí být opatřeno tažné vozidlo doplňkovými zpětnými zrcátky s větším vyložením nebo jiným zařízením, které zajistí řádný výhled.

Tedy přídavná zpětná zrcátka jsou potřeba pouze v případě, že nemáte řádný výhled stávajícími zpětnými zrcátky. Přesnou definici toho, co je řádný výhled jsem nikde nenašel. Obecně lze asi říct, že ve zpětných zrcátcích byste měli vidět osobu stojící přesně u zadního rohu karavanu (u mého karavanu s šířkou 200 cm tam krásně vidím a přídavná zrcátka nepoužívám, navíc mám i zpětnou kameru).

Přídavná zpětná zrcátka lze nahradit jiným zařízením, tedy například kamerou a displejem. Národní legislativa jednotlivých zemích se však může lišit, proto je lepší přídavná zpětná zrcátka mít. Zásadní je nekupovat levná univerzální přídavná zrcátka. Ty se za jízdy tak třesou, že v nich není naprosto nic vidět.

Pokud přídavná zpětná zrcátka nemáte a nemáte řádný výhled, nebo máte taková přídavná zrcátka, ve kterých nic není vidět, nesete odpovědnost v případě kolize. Nejlépe je to vidět na rozsudku Městského soudu v Brně. Žena řídící vozidlo Mercedes-Benz GL srazila ve velmi malé rychlosti děcko na ulici. Ze znaleckého posudku plyne, že řidička kvůli své tělesné konstituci a proporcím svého vozidla neměla zajištěný dostatečný bezpečný rozhled, tedy neviděla celých devět metrů před auto a byla uznána vinná. To, že z vozu děcko neviděla a přes kapotu ani vidět nemohla, není objektivní důvod. Řidič má povinnost zajistit si řádný výhled z vozu a pokud jej nemá, nesmí takové vozidlo řídit.