Servis a vybavení karavanu

Jaký servis karavanu se provádí před odjezdem, jaké je potřebné mít zajištění revize, jak projít technickou prohlídkou silničního vozidla (STK), jak karavan zabezpečit proti krádeži, jak karavan vytápět, jaké je zapojení elektroinstalace z tažného vozu, jak dlouho vydrží karavan na autobaterii, jaká je spotřeba plynu v karavanu, jak karavan zabezpečit při úniku plynu, jak karavan zabezpečit proti krádeži.

 

Rychlá navigace po stránce:
1. Mazání karavanu ↘
2. Čistění a údržba stabilizátoru karavanu ↘
3. Ověření funkčnosti stabilizátoru karavanu ↘
4. Revize plynového rozvodu a plynových spotřebičů karavanu ↘
5. Tlaková zkouška plynového rozvodu karavanu a samolepka o revizi plynu ↘
6. Regulátor tlaku plynu v karavanu a rozvod plynu v karavanu ↘
7. Interval výměny regulátoru tlaku plynu a plynové hadice ↘
8. Jaký regulátor tlaku plynu patří do karavanu a jak regulátor tlaku správně vybrat ↘
9. Revize elektrorozvodů a elektrických spotřebičů karavanu ↘
10. Technická prohlídka silničního vozidla (STK) s karavanem ↘
11. Elektroinstalace tažného zařízení ↘
12. Hlásiče plynu v karavanu, požární čidla v karavanu, alarm v karavanu ↘
13. Nábytek v karavanu ↘
14. Vnitřní osvětlení karavanu – proč se vyhnout LED světlům ↘

 

Mazání karavanu

U každého karavanu se maže nájezdová brzda a u některých karavanů se navíc mažou kyvná ramena nápravy.

Nájezdová brzda
Jedná se o 2 maznice, které jsou na oji. Mažou se neutrálním – ne kyselým tukem na bázi lithného mýdla pomocí pákové maznice, specifikace NLGI 2, NLGI 2-3. Namazat je stačí jednou za sezonu, před prvním výjezdem nebo každé 2 500 km. Při mazání musí tuk začít vylézat ven kolem manžety (gumy) nájezdové brzdy. Po namazání se při prvním zabrzdění nájezdová brzda zmáčkne a velká část tuku se vytlačí ven z manžety, typicky na elektrický kabel přípojného zařízení, proto je dobré mít připravený hadr na důkladné očištění vytlačeného tuku.

Kyvná ramena nápravy
Některé karavany mají maznice i pro kyvná ramena nápravy. Je nutné zalézt pod karavan a hledat maznice u kol. Ty se mažou stejně jako nájezdová brzda, jednou za sezonu nebo každých 2 500 km. Při mazání tuk musí začít vylézat kolem spojení nápravy a kyvného ramene. V manuálu k nápravě je většinou předepsán konkrétní mazný tuk, pro nápravy Alko typicky Castrol LM, který se již nevyrábí, naprosto stejnou specifikaci má například Shell Gadus S2 V220 AD 2. Na nápravu a nájezdovou brzdu je možné používat stejný mazací tuk.

 

Čištění a údržba stabilizátoru karavanu

Karavany jsou často vybaveny stabilizátorem. Klasické připojení ke kouli tažného vozu je doplněné ještě o  další zařízení se samostatnou pákou či samostatným kolečkem, které přitáhne přípojné zařízení ke kouli velkou silou. Díky tomu se omezí riziko rozkmitání karavanu za jízdy.

Stabilizátor je uvnitř vybaven „brzdovým“ obložením, které je silou přitlačeno ke kouli. Aby vše řádně fungovalo, musí být koule karavanu dokonale čistá – odmaštěná. Pokud je mastná, mastnota se dostane i do obložení stabilizátoru a to je tím zničeno a je potřeba jej vyměnit. Stejně tak je potřeba jej měnit po jeho opotřebení – není to nic těžkého ani drahého, většina stabilizátorů má ukazatel opotřebení a výměna je na pár minut.

Před připojením karavanu ke kouli je tedy potřeba ji dokonale odmastit. K tomu se hodí čistič brzd ve spreji. Nastříkat jej na kouli, nastříkat jej zespodu do stabilizátoru na třecí segmenty a nechat minutu vytěkat.

Třecí segmenty stabilizátoru vydrží tisíce kilometrů, některé stabilizátory mají i systém měření opotřebení třecích segmentů. Obtížnost jejich výměny je různá pro konkrétní typy stabilizátorů, vyjma odmašťování pravidelnou údržbu nepotřebují.

 

Ověření funkčnosti stabilizátoru karavanu

Pokud je na autě odepínací koule, pak je ověření funkčnosti stabilizátoru velmi snadné. Stačí odepnout koupi od vozu, připojit ke karavanu, upnout stabilizátor a zkuste s koupí hýbat. Musí to jít až s použitím velké síly.

Za jízdy musí stabilizátor intenzivně povrzávat – zejména při otáčení či nerovnostech na silnici. Když stabilizátor vrže, funguje. V mnoha diskusích jsem narazil na to, že majitelům vadilo, jak vrže, tak jej buď namazali nebo karavan zapojili přes igelitový pytlík, ale tím stabilizátor vyřadili z činnosti.

 

Revize plynového rozvodu a plynových spotřebičů karavanu

Pro karavany neexistují žádné zvláštní předpisy či požadavky na revizi plynových rozvodů a plynových spotřebičů. K technické prohlídce silničního vozidla (STK) není potřeba mít revizi rozvodu plynu v karavanu.

Nepodnikající fyzické osoby nemají povinnost dělat pravidelné revize plynového rozvodu. Všechny osoby, včetně nepodnikajících fyzických osob mají povinnost řídit se návodem na použití každého jednotlivého plynového spotřebiče. Tedy není stanoven žádný konkrétní interval pro revizi či kontrolu plynových spotřebičů, ale každý plynový spotřebič má výrobcem stanovený interval a způsob v návodu k danému zařízení.

Například pro plynové topení Trumatic S 2200 / S 2200 P obsahuje v návodu: „Přezkoušení plynového zařízení odborníkem se musí každé 2 roky opakovat a případně potvrdit ve zkušebním potvrzení (v Německu např. podle DVGW pracovního listu G 607). Za opatření přezkoušení zodpovídá držitel vozidla.“

Dle nařízení vlády vlády 194/2022 Sb. může zásah rozvodů plynu a spotřebičů provádět pouze osoba k tomu způsobilá ↗.

Legislativa:
Základ povinností je stanoven Nařízením vlády 191/2022 Sb. o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti ↗.
§ 1, předmět úpravy, odstavec c) „požadavky kladené na způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících vyhrazená plynová zařízení nebo osob, které vykonávají montáže, opravy, revize, zkoušky a plnění nádob plyny, a stanoví požadavky na prověřování jejich odborné způsobilosti“,

 

Tlaková zkouška plynového rozvodu karavanu a samolepka o revizi plynu

Principem tlakové zkoušky plynového rozvodu je vymontování regulátoru tlaku a natlakování rozvodu vyšším tlakem a měření úrovně tlaku po určitou dobu. Po tuto dobu se tlak v rozvodu nesmí klesnou, zjišťuje se tak těsnost celého rozvodu. Manometr připojí místo regulátoru tlaku a vyvine se tlak 150 mbar, po pěti minutách určených k dosažení tepelné rovnováhy se tlak udržuje dalších pět minut, ve kterých nesmí dojít k poklesnutí tlaku (stanoveno normou ČSN EN 1949 – Specifikace pro instalaci systémů na LPG pro účely bydlení v obytných vozidlech pro volný čas a pro účely ubytování v jiných vozidlech).

Existují i regulátory tlaku vybavené manometrem, které ukazují tlak plynu v systému. Pokud je plynový rozvod v pořádku, po uzavření všech spotřebičů a kohoutu plynové lahve nesmí po dobu několika hodin dojít k poklesu tlaku v systému – typicky večer se vypnout všechny spotřebiče a ráno musí manometr ukazovat stejný tlak. Před měřením je vždy potřeba nechat spotřebiče několik minut vypnuté pro uzavření termopojistky.

Některé servisy karavanů pak vylepí samolepku o provedení tlakové zkoušky. Z pohledu legislativy České republiky však není nijak tlaková zkouška nijak vyžadována.

 

Revize plynu pro vjezd do kempu

Pro vjezd do kempu není ve většině zemí Evropské unie vyžadována žádná revize. V Německu musí zařízení na zkapalnění zemní plyn odpovídat pracovnímu listu G607 organizace DVGW. Revize plynového zařízení se musí provádět každé 2 roky odbornou osobou (DVFG, DEKRA, TÜV) a být potvrzena v pracovním listu zařízení. Některé kempy v Německu vyžadují toto potvrzení pro vjezd do kempu. Reálně jsem se ale setkal pouze s jedním kempem, který potvrzení vyžadoval. Zavedl tuto povinnost po požáru karavanu od plynového spotřebiče.

Obdobně v Itálii platí nařízení ITC-ICG 10 (Zařízení na zkapalněný ropný plyn (LPG) pro domácí použití v karavanech a obytných automobilech), které stanoví provozovateli karavanu povinnost každé čtyři roky nechat zkontrolovat instalaci a spotřebiče LPG autorizovanou montážní firmou. V Itálii jsem se zatím nesetkal s kempem, který by toto chtěl.

 

Regulátor tlaku plynu v karavanu a rozvod plynu v karavanu

Plynová láhev se napojuje přímo na regulátor tlaku plynu – ten z velkého tlaku plynu v lahvi udělá nízký tlak vhodný pro karavan. Požadavky na rozvod plynu v karavanu jsou obsaženy v celoevropsky platné normě EN 1949 (pro Českou republiku ČSN EN 1949 – Specifikace pro instalaci systémů na LPG pro účely bydlení v obytných vozidlech pro volný čas a pro účely ubytování v jiných vozidlech). Klíčové je, že tlak plynu musí být redukován na 30 mbar a maximální průtok plynu na 1,5 kg/hodinu a dále aby na regulátoru byl bezpečnostní ventil, který zabrání stoupnutí tlaku nad 150 mbar (detailní požadavky způsobu jsou stanovené normou ČSN EN 16129 – Regulátory tlaku, samočinná přepínací zařízení s nejvyšším výstupním tlakem do 4 bar, s maximálním průtokem do 150 kg/h pro butan, propan a jejich směsi a s příslušnými bezpečnostními zařízeními a adaptéry, která nahradila normy EN 13785 a EN13786). Starší karavany, vyrobené zhruba do začátku 90. let používají tlak plynu 50 mbar, od roku 1996 je celoevropsky povinný tlak 30 mbar. Na štítku je uveden tlak, průtok, typ plynu a poslední údaj na štítku je datum výroby – měsíc a den.

Součet maximální spotřeby všech spotřebičů v karavanu představuje požadovaný maximální průtok plynu regulátorem. Na co je důležité dávat pozor, je používaný typ plynová lahve. Čím menší plynová láhev, tím menší je maximální možné množství plynu odebírané z této lahve. Při krátkodobém použití plynu je maximální množství 10 kg lahve 1,5 kg/hodinu, ale u 5 kg lahve jenom 1 kg/hodinu. Propojení regulátoru tlaku plynu a rozvodu plynu v karavanu je řešeno plynovou hadicí. Na každé propojovací plynové hadici je vyznačen měsíc a rok výroby.

Rozvod plynu po celém karavanu je ocelových, případně mosazných trubkách. Lze se setkat s tvrzením, že je lépe používat měděné trubky (výrazně lépe se ohýbají). Měděné trubky však ve spojích se železem vyrezávají a představují velmi rizikové místo – proto je řešení pomocí ocelových nebo mosazných trubek. V internetových diskusích je možné se setkat s tvrzením, že se používá měď, ale toto tvrzení vychází z podobné barvy mědi a mosazi – diskutující většinou považují mosaznou koncovku hadice za mosaznou a zarputile tvrdí lži. Celý plynový rozvod musí být vždy ze jednoho materiálu – nikdy se nesmí spojovat ocelové trubky mosaznými kolínky a T-kusy či naopak mosazné trubky ocelovými T-kusy a kolínky.

Pod všemi plynovými spotřebiči a pod plynovou bombou samotnou musí být v podlaze otvor, kterým může případný plyn unikat do volného prostoru. Proto je pod ledničkou a topením typicky mřížka, pod plynovou bombou poměrně velký otvor. V žádném případě se tyto otvory nesmí zaslepovat.

 

Interval výměny regulátoru tlaku plynu a plynové hadice

Na samolepce regulátoru tlaku plynu je poslední údaj na štítku datum výroby – měsíc a rok. Regulátor tlaku plynu nemá být starší být starší než 10 let. Regulátor tlaku plynu musí být připojený přímo na plynovou bombu, nesmí být připojený žádnou hadičkou.

Propojení regulátoru tlaku plynu a rozvodu plynu v karavanu je řešeno plynovou hadicí. Na každé propojovací plynové hadici je vyznačen měsíc a rok výroby. Interval výměny plynové hadice je 5 let.

Legislativa:
Norma ČSN EN 1949 – Specifikace pro instalaci systémů na LPG pro účely bydlení v obytných vozidlech pro volný čas a pro účely ubytování v jiných vozidlech dle mého nestanovuje požadavek na životnost regulátoru tlaku plynu či plynových hadic. V normě ČSN EN 16129 jsem také konkrétní požadavek životnosti nenašel. Životnost by tak měla být dle mého určená návodem k použití, ale v případě mého regulátoru (nově kupovaného) nebyl návod přiložen. Na hadici jsem uvedenu žádnou životnost neměl, přesto určitě doporučuji výměnu po 10 letech regulátor a 5 letech hadici. Z principu fungování dochází časem ke ztrátě pružnosti membrány a snížení funkčnosti.

 

Jaký regulátor tlaku plynu patří do karavanu a jak regulátor tlaku správně vybrat

  1. Regulátor musí být schválen pro použití v karavanu. Regulátor musí mít bezpečnostní ventil, který zabrání stoupnutí tlaku nad 150 mbar (žlutý GOK, oranžový GOK, Truma Mono Control CS, Truma Duo Control CS). Tento ventil bývá označován také jako pojistka pro přetlak. Běžně jsou prodávány regulátory tlaku bez bezpečnostního ventilu a to i karavanovými eshopy. Ty nejsou určeny pro použití v karavanu, hodí se například pro venkovní grily (zelený GOK, Meva).
  2. Výstupní tlak regulátoru musí odpovídat požadovanému tlaku plynových spotřebičů v karavanu. Všechny karavany po roce 1996 mají používají tlak 30 mbar.
  3. Průtok plynu regulátorem tlaku může být maximálně 1,5 kg/hodinu. V běžném prodeji jsou regulátory o průtoku 0,8 kg/hodina až po 1,5 kg/hodina. Součet maximální spotřeby všech spotřebičů v karavanu představuje požadovaný maximální průtok plynu regulátorem. Současně platí, že čím menší plynová láhev, tím menší je maximální možné množství plynu odebírané z lahve. Při krátkodobém použití plynu je maximální množství 10 kg lahve 1,5 kg/hodinu, ale u 5 kg lahve jenom 1 kg/hodinu. Tedy pro volbu je dobré zjistit maximální možný současný průtok všemi spotřebiči v karavanu a jemu přizpůsobit regulátor tlaku, při použití 5 kg plynových lahví volit maximální regulátor tlaku a průtokem 1 kg/hodina i pokud je současný průtok všemi spotřebiči vyšší.
  4. Většina českých eshopů s doplňky pro karavany přebírá sortiment z německých eshopů a proto mají v nabídce regulátory tlaku určené pro německé plynové lahve. Proto je potřeba redukce z vnějšího závitu KLF (G. 12) na vnitřní závit W 21.8 x 1/14 LH s gumovým těsněním.
    Ideální je koupit rovnou regulátor tlaku pro české plynové lahve. Šroubení je označeno jako Shell-F. Tento typ používá Belgie, Česká republika, Černá Hora, Francie, Chorvatsko, Irsko, Lotyšsko, Lucembursko, Makedonie, Nizozemsko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švýcarsko, Velká Británie. Tedy buď jej objednat v eshopu v Nizozemsku, nebo napřílad zde: https://www.super-naradi.cz/GOK-Regulator-30mbar-1-2Kg-h-LGP-do-karavanu-G1-4-01-286-05-EN71-d32173.htm ↨

 

Revize elektrorozvodů a elektrických spotřebičů karavanu

Pro karavany neexistují žádné zvláštní předpisy či požadavky na revize elektrorozvodů a elektrických spotřebičů. K technické prohlídce silničního vozidla (STK) není potřeba mít revizi elektrorozvodů v karavanu.

Nepodnikající fyzické osoby nemají povinnost dělat pravidelné revize elektrorozvodu. Všechny osoby, včetně nepodnikajících fyzických osob mají povinnost řídit se návodem na použití každého jednotlivého elektrického spotřebiče, který může mít výrobcem stanovený interval a způsob v návodu k danému zařízení. U běžných spotřebičů v karavanech však o takovém spotřebiči nevím.

Dle nařízení vlády vlády 194/2022 Sb. může zásah do elektroinstalace a elektrických spotřebičů provádět pouze osoba k tomu způsobilá ↗.

Legislativa:
Základ povinností je stanoven Nařízení vlády o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti ↗.
§ 3, vyhrazená elektrická zařízení, (2) Vyhrazenými elektrickými zařízeními nejsou: „a) ruční elektromechanické nářadí, elektronické přístroje a elektrické spotřebiče do napětí 400 V včetně, pokud nejsou určené pro pevné připojení k elektrické síti, b) prodlužovací šňůry a odpojitelné přívody, e) elektrická zařízení a instalace s charaktery proudu nebo napětí, které nepředstavují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, pokud nejsou určeny k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par nebo prachů.“

 

Technická prohlídka silničního vozidla (STK) s karavanem

Pro absolvování technické prohlídka silničního vozidla (STK) s karavanem je zapotřebí mít s sebou jediný doklad, Osvědčení o registraci vozidla část II. (Velký technický průkaz). Není vyžadována žádná revize rozvodu plynu a revize rozvodu elektroinstalace.

Během technické prohlídky silničního vozidla (STK) prověřuje:

  • Funkčnost osvětlení (obrysová světla, blikače, brzdová světla, mlhová světla, osvětlení registrační značky, couvací světlo (povinné až od roku 2008), třetí horní brzdové světlo je u karavanu nepovinné).
  • Další osvětlení, které je dáno šířkou karavanu. Do šířky 2,1 metru včetně se kontrolují dále dolní přední bílé poziční světla, od šířky 2,1 metru se navíc kontrolují horní přední bílé poziční světla a zadní hodní červené doplňkové poziční světla.
  • Odrazky vpředu dole bílé, mohou být společné se světly, vzadu dole červené trojúhelníky vrcholem nahoru, mohou být společné se světly, po stranách oranžové odrazky (povinné od roku 1998), umístění přední nejdále 3 metry od závěsu, zadní nejdále 1 metr od zádě karavanu, pokud by jejich vzájemná vzdálenost byla větší než 3 metry, pak musí být v prostřední třetině přívěsu další odrazka.
  • Vylepení samolepky s maximální konstrukční rychlostí, ta musí mít průměr 20 cm a být z retroreflexní fólie třídy 1 podle ČSN EN 12899-1, umístěna musí být na zadní straně karavanu a to v levé polovině, pokud není možné umístit samolepku o průměru 20 cm, je možné umístit samolepku o průměru 15 cm
  • Pneumatiky, ty musí odpovídat pneumatikám zapsaným ve velkém technickém průkazu (pozor, většinou se jedná o pneumatiky typu C, tedy pro dodávky).
  • 2 kusy klínů pod kola (nikdy je po mě nikdo nechtěl).
  • VIN kód uvedený na štítku.
  • VIN kód vyražený na podvozku.
  • Nájezdová brzda. Karavan se normálně měří na válcích, technik tlačí osobním vozem na zpátečku do karavanu. Většinou jsem byl uvnitř stanice STK sám, takže jsem na technika křičel výsledky, protože tažné vozidlo bylo až za ukazatelem brzdného účinku. Ale brzdy vždy měřili.

 

Elektroinstalace tažného zařízení

Existují 3 různé typy zásuvek a zástrček pro připojení karavanu k tažnému vozu – 7 pinová, 13 pinová typu Jaeger a 13 pinová typu Multicon West.

7 pinové zásuvky obsahují vývod pro připojení všech vnějších světel karavanu – koncových, obrysových, brzdových, směrových, vyjma světla couvacího.

13 pinová zásuvka obsahuje oproti 7 pinové zásuvce navíc 2 zásadní funkce pro obytnou část karavanu – trvale napájený pin číslo 9 a pin napájený pouze za nastartovaného motoru – pin číslo 10.

9 pin slouží k napájení vnitřních světel a vodního čerpadla. Pokud je karavan spojen s vozem, v karavanu funguje světlo i voda, 10 pin pak slouží k napájení ledničky za jízdy (u novějších karavanů).

Pin 9 a 10 v obytném přívěsu:
Všechny starší karavany (zhruba vyrobené před rokem 2010, ale i některé nové karavany mají ledničku připojenou na pin číslo 9 a pin číslo 10 nevyužívají). Po vypnutí motoru tažného vozu stačí ledničku vypnout, případně velmi rychle poklesne napětí baterie pod hranici, při které se lednička vypne sama (cca. 12,5 V).

Karavany vyrobené v devadesátých letech mají obvykle pouze 7 pinovou zástrčku a bez výměny vstupního kabelu a síťového zdroje je není možné funkčně připojit k 13 pinové zásuvce.

Mezi 7 pinovou a 13 pinovou zásuvkou existují jednoduché převodníky, tedy karavan je možné jednoduše připojit na 7 pinovou zásuvku. Do obytného prostoru karavanu však nepůjde elektřina – fungovat bude pouze vnější provozní osvětlení, s karavanem je možné zcela normálně jezdit, ale uvnitř karavanu nesvítí světla a neteče voda. Novější karavany musí být povinně vybaveny i couvacími světly, které jsou napájeny z pinu 8. Tedy při využití převodníku couvací světla nefungují.

Multicon West je málo rozšířený standart 13 pinové zásuvky. Multicoint West má stejné rozložení pinů jako 7 pinová zásuvka, piny 8 až 13 jsou velmi úzké, doplněné po kraji zásuvky. Výhodou této zásuvky je, že karavan lze bez adaptéru připojit k 7 pinové zásuvce. Pokud je tažné vozidlo vybavené běžnou zásuvkou 13 pin Jaeger, je potřeba využít adaptéru 13 pin Multicoin West / Jaeger.

Jak funguje pin 9 a 10 v tažném voze:

  1. Tovární vestavby tažného zařízení
    Zde záleží na konkrétním tažném voze. Např. nové Volkswageny mají 9 a 10 pin připojený korektně a vše funguje. Oproti tomu Audi 9 pin odpojí po cca. 6 hodinách o vyndání klíčku ze zapalování a 10 pin vůbec zapojený nemá. Tedy před koupí originálního tažného je potřeba vždy zjistit, jak přesně jsou piny zapojeny. Velmi důležité je dále zjistit, jak tlusté jsou drátky, kterými je napětí vedeno. Pokud má drát průměr 2,5 mm, je ztráta ve vedení taková, že do ledničky je schopný dodávat 12,5V a lednička funguje. Pokud je však jen 1,5 mm, do ledničky dorazí cca. 11,5V a lednička se nezapne. Řada výrobců vozů používá vedení jen 1,5 mm, takže je důležité si to řádně ověřit u výrobce. 13 pinová přípojka tak u originálních vestaveb tažného zařízení může mít funkčnost shodnout se 7 pinovou.
  2. Individuální vestavba tažného zařízení
    U neoriginálních sad nejsou vhodné univerzální, které se připojují na světla, ale takové které se připojují na sběrnici auta. 13 pinové elektroinstalace v základu obvykle nemají připojený 9 pin ani 10 pin, ale je možné k nim dokoupit samostatně sadu na připojení 9 pinu, nebo společně 9 a 10 pinu. Sadu doporučuji volit takovou, která se připojuje přímo na baterii a průměr kabelů je 2,5 mm. Takové elektroinstalace mají obvykle ochranu proti vybití autobaterie (relé, které 9 pin odpojí při poklesu napětí baterie pod určitou hranici – u mé elektroinstalace je to 12,8), je tak teoreticky vždycky možné nastartovat. V praxi jsem však dokázal baterii vybít tak, že po odpojení z důvodu nízkého napětí už nastartovat nešlo – napětí bylo nízké i pro elektroniku auta.
    10 pin je spínaný přes sběrnici vozu, ale silová část je zcela samostatná od baterie až po zásuvku (k baterii vedou 3 kabely – 9 pin, 10 pin a ovládací relé 10 pinu ze sběrnice vozu (ta je většinou v zadní části vozu). Vše tak funguje zcela spolehlivě.

 

Hlásiče plynu v karavanu, požární čidla v karavanu, alarm v karavanu

 

Hlásič úniku plynu – propan butan + narkotické plyny

Hlásit úniku plynu Thitronik GBA-I kombinuje hlídání úniku propanu, butanu a narkotických plynů. Má mechanické tlačítko pro vypnutí, jeho umístění je na spodní straně. Alarm je relativně tichý. Z principu funkčnosti mají čidla na propan butan vysokou spotřebu elektrické energie, proto je není možné provozovat na baterie.

Hlásič úniku propan butanu Thitronik GBA-I

Je velmi citlivý na výkyvy napětí, spuštění čerpadla vody jej spolehlivě resetovalo. Řešením je přidání velkého kondenzátoru před tento plynový alarm. Aby nedocházelo ke zvyšování napětí v rozvodu, je kondenzátoru předřazena jednosměrná dioda (letování je velmi nepovedené, deska je opačně záměrně – bylo letováno v prostoru pod sezení s minimálním přístupem…)

Hlásič úniku propan butanu Thitronik GBA-I kondenzátor

 

Hlásič úniku plynu – oxid uhelnatý (CO)

Oxid uhelnatý je velmi nebezpečný. Oxid uhelnatý je bezbarvý jedovatý plyn bez chuti a zápachu, nedráždivý. Jeho přítomnost bez detektoru tak nelze nijak zjistit. Oxid uhelnatý blokuje přenášení kyslíku krví, váže se na červený transportní metaloprotein červených krvinek. Hlavní funkcí hemoglobinu je transport kyslíku z plic do tkání a odstraňování oxidu uhličitého z tkání do plic. Oxid uhelnatý má až 300× pevnější než vazba kyslíku. Po navázání oxidu uhelnatého se z hemoglobinu stává karboxyhemoglobin. Vdechováním vyšších koncentrací oxidu uhelnatého dochází k nedostatečnému okysličování mozku, pokud je koncentrace dostatečně vysoká, často dochází k bezvědomí bez toho, aniž by došlo k postřehnutí příznaků otravy. Velmi nebezpečná je otrava ve spánku, kdy dochází k opadnutí do bezvědomí během spánku a udušení. Pro zamezení rizika otravy jsou využívána čidla detekující oxid uhelnatý.

Čidlo oxidu uhelnatého se umisťuje zhruba do 150 cm, protože oxid uhelnatý je lehčí než vzduch a mísí se ním. Čidla mají nízkou spotřebu elektrické energie, proto je možné zakoupit čidla na baterie (typicky 3 x AA), které vydrží i několik sezón. Moderní čidla mají i displej, který zobrazuje aktuální úroveň oxidu uhličitého v prostoru a tlačítko pro kontrolu funkčnosti a aktivaci podsvícení displeje.

 

Hlásič úniku plynu – vše v jednom

Vyjma samostatných hlásičů úniku plynu existují i hlásiče, které detekují propan butan, oxid uhelnatý a narkotizační (uspávací) plyny v jednom zařízení.

Funkčnost takových čidel je velmi sporná – propan butan se drží při zemi, zatímco oxid uhličitý naopak stoupá. Velmi detailně je funkčnost takových hlásičů probrána zde http://www.caravan24.cz/forum/viewthread.php?thread_id=9860 ↨, včetně vyjádření výrobce, že tento hlásič může mimo jiné spustit sprej na vlasy, deodorant, pití alkoholu či psí větry.

Další značnou slabinou je potřeba trvalého napájení z autobaterie, díky vysokému odběru není možné napájení z tužkových baterií, což z omezuje využití takového čidla.

Jedná se tak o řešení, které v žádném případě nedoporučuji. Naprosto základním vybavením karavanu je samostatné bateriové čidlo CO.

Funkční variantou je řešení s externím detektorem CO, připojeným pomocí kabelu k základní jednotce. Toto řešení umožňuje detekci CO v horních prostorech karavanu, znamená však tahání kabelů a nepřináší výhodu oproti dvěma samostatným čidlům.

 

Alarm v karavanu s detektorem pohybu, požáru, propan-butanu a oxidu uhelnatého (CO)

Všechny detektory včetně alarmu lze řešit i centrálně. Speciální karavanová řešení jsou většinou velice drahá, mám v praxi otestované řešení z Aliexpressu a vždy fungovalo výborně. Základem je ústředna, ke které se bezdrátově připojují jednotlivé detektory. Ústředna se vyrábí ve verzi GSM i WiFi i kombinované. Smysl v karavanu dává verze GSM. Citlivost na sílu signálu GSM je mírně horší než u mobilního telefonu, ale všude, kde mám signál na telefonu mám signál i ústředna. Samotná ústředna se ovládá dálkovým ovladačem, případně pomocí SMS zpráv či telefonováním. Pokud je ústředna připojena na datech, je možné ji ovládat a zjišťovat stav z mobilní aplikace. V případě poplachu ústředna spustí extrémně hlasitou sirénu (uvádí 80 dB) + okamžitě volá na uložená telefonní čísla a oznámí poplach a čidlo, které hlásí poplach. Ústředna je vybavena vlastní záložní baterií, na kterou vydrží několik hodin. Siréna se připojuje přes 3,5 mono jack konektor, napájení je před klasický micro-USB konektor. Ústřednu mám připojený k 12V rozvodu v karavanu přes napájecí adaptér na 5V. K ústředně mám bezdrátově připojené jednotlivé detektory, těch může být až 150.

  • Pohybové čidlo je na 3 baterie AAA a nikdy nehlásilo falešný poplach, pohyb detekuje naprosto spolehlivě.
  • Stropní kouřové čidlo je na baterii 9V – při smažení poplachy nedělá, ale od určitého množství kouře spustí poplach (otestováno). Má vlastní vlastní integrovaný zvukový alarm 80 dB, tlačítko pro ověření funkčnosti, hlásí vybití akumulátorů a komunikuje s ústřednou.
  • Detektor oxidu uhelnatého (CO) je napájen z 3 x AAA baterie, má integrované tlačítko pro test, displej zobrazující koncentraci a stav baterie (po chvíli zhasne), vlastní integrovaný zvukový alarm 80 dB. Reálnou funkčnost (spuštění) jsem nezkoušel. Hlásí vybití akumulátorů a komunikuje s ústřednou.
  • Detektor propanu a propan-butanu. To je napájeno 230V. Vzhledem k odběru jiných specializovaných karavanových čidel propanu a propan-butanu je to v podstatě uživatelsky příjemnější řešení, protože specializovaná čidla do karavanu jsem musel mimo kemp vypínat. Toto se zapne po připojení karavanu do sítě 230V. Má tlačítko na self-test, displej zobrazující koncentraci (po chvíli zhasne) a je vybavené vlastním integrovaným zvukovým alarmem 85 dB. Komunikuje s ústřednou. Funkčnost jsem ověřoval a poplach spustilo spolehlivě.

 

Nábytek v karavanu

V karavanech a obytných vozech jsou používány 3 typy materiálu:

  • sendvičová deska s pěnovým jádrem,
  • deska s jádrem z vyztužených vláken,
  • topolová překližka.

První dva materiály se používají zhruba od roku 2010 a to zejména u dražších karavanů a obytných vozů. Oproti topolové desce jsou zhruba o polovinu lehčí (topolová deska má hmotnost cca. 7 kg / m2, sendvičová deska 4,1 kg / m2 a jádrová deska 3,5 kg/m 2, vše při průměru desky 15 mm) a současně jsou pevnější než topolová překližka.

Nábytek v karavanu je nosný, zpevňuje celou nástavbu karavanu a je její nezbytnou součástí. Nábytek z karavanu není možné demontovat a pak s karavanem jezdit. Pokud se předělá nábytek a současně se nerespektuje, že nábytek zpevňuje celou obytnou nástavbu karavanu, síly působící na nástavbu za jízdy způsobí minimálně velkou netěsnost karavanu.

Jak málo stačí je vidět na příběhu této rodiny domácích kutilů. S demontovanou chladničkou jeli do servisu na montáž nové chladničky. I pouhé vyndání chladničky způsobilo posun nábytku a pro umístění nové chladničky bylo potřeba nábytek srovnat. Samozřejmě je otázkou, v jaké stavu byl karavan před jízdou (jednalo se o anglický karavan, dovezené do České republiky jsou obvykle silně zateklé v přední části a celá konstrukce obytné nástavby bývá oslabena houbami). Po namontování nové chladničky byl nábytek natolik rozhozený, že nebylo možné otevření dvířek horního nábytku.

Zásadní tedy je, před jakýkoliv zásahem do nábytku se řádně zamyslet nad jeho funkcí.

 

Vnitřní osvětlení karavanu – proč se vyhnout LED světlům

Starší karavany jsou osvětleny nejčastěji klasickými automobilovými žárovkami 12 V, 21 W s bajonetem BA 15s. Používají se pro mlhová světla. Je možné je nahradit (většinou po úpravě napájecího zdroje, klasické žárovky využívají v karavanech obvykle střídavý proud, zatímco LED vyžadují stejnosměrný – po připojení ke střídavému „blikají“) za LED žárovky (prodávají se se stejným bajonetem BA 15s, při 5 W svítí pocitově zhruba stejně intenzivně, produkují výrazně méně tepla), ale produkují i takzvanou modrou část světla. Jsou absolutně nevhodné pro osvětlení prostor, kde se svítí před spánkem (pokud používáte led žárovky, doporučuji se podívat například na toto video – https://www.stream.cz/adost/10004655-nebezpecne-led-osvetleni ↨) , tedy led žárovky jsou do karavanu naprosto nevhodné a nepatří do něj. Existuje obrovské množství vědeckých studií (problematika škodlivosti modrého světla je známa již od 70. let), ve odkazovaném videu je problematika představena srozumitelně a současně není příliš zjednodušena.

Většina karavanů je vybavena i lineární zářivkou, ta je stejná jako běžné domácí zářivky. Při výměně si tedy stačí změřit délku, přečíst příkon a vyměnit za shodný. Většinou jsou používány zářivky T5 (s průměrem 16 mm), jejich životnost je přes 20 000 hodin. Fungují s elektronickým předřadníkem, nic jiného než zářivka jako taková se nemění. Napětí zářivky se nijak neřeší – to je dáno právě předřadníkem. Zářivka je stejně jako LED žárovka či LED proužek vhodná pouze pro denní osvětlení, nikoliv pro osvětlení před spaním.

 

Vybavení karavanu

Vše o vybavení karavanu a doplňcích pro karavan. Jak snadno naplnit nádobu na vodu, jaké se používá v karavanu nádobí, jak se v karavanu vaří káva, ideální odpadkový koš pro karavan.

Hadice na plnění nádoby na vodu

V některých kempech je v blízkosti karavanu dostupný kohoutek na vodu. Nádrž na vodu je tak možné plnit bez přenášení hadicí. K tomu se však nehodí obyčejná vodovodní hadice.

  • Jako změkčovadlo jsou používány ftaláty a výsledná voda nemusí být zdravotně nezávadná (na hadicích je většinou psáno, že jsou určeny jenom pro užitkovou, nikoliv pitnou vodu).
  • Hadice zabere hodně prostoru.

Existují speciální hadice na vodu pro karavany. Uvnitř ploché hadice jsou 3 komory, při napouštění vodou se neroztahuje a není potřeba ji vymotávat z klubka. Obsahuje univerzální narážení koncovku – Hynect S – tu je možné utáhnout na všechny typy přívodu vody.

Reálná zkušenost s tímto řešením je taková, že rozmotávání a smotávání hadice je otrava, navíc v okolí přívodu vody bývá často bláto, hadice se špiní, je potřeba ji pak utírat. Po dvou použitích jsem ji přestal vozit.

Ideálním řešením je 10 litrový vak na vodu, je velmi skladný, nezabere místo a 10 litrů je snadno přenosný. Při návštěvě sprchy jej vezmu s sebou a vodu průběžně doplním. Díky snadnému složení nezabere žádné místo. Pro snadné dolévání jsem jej doplnil o trychtýř.
https://www.aliexpress.com/item/1Pcs-10L-Camping-Folding-Water-Container-Bucket-Storage-Water-Bag-Large-Capacity-Collapsible-Water-Bottle-Containers/32801168001.html

Nádobí v karavanu

Nádobí v karavanu musí být co nejlehčí a současně co nejméně rozbitné. Proto se hojně využívá plastové nádobí. Specializované eshopy nabízejí sady karavanového nádobí, ty však bývají velmi drahé. Obdobné kuchyňské plastové a velmi lehké plastové nádobí je možné zakoupit v běžných supermarketech za výrazně nižší ceny. Stejně tak je možné v běžných supermarketech zakoupit i skládací nádobí, které velmi šetří prostor. Ceny jsou zase výrazně nižší než u nádobí přímo označeného jako kempingové.

Pro ty, co pijí kávu, je naprosto geniálním kuchyňským vybavením moka konvička. Vozit s sebou espresovač není úplně praktické z pohledu místa, navíc se při vaření více šálku espressa vždycky udělá trochu nepořádku při vymývání lógru z mystičky. Moka konvička připraví kávu, která je chutí velmi podobná espressu z běžného espresovače, jen nemá pěnu. Navíc je možné ji odnést kamkoliv je potřeba a nalít až na místě. Moka konvičky, které se používají pro přípravu kávy na plynu jsou vyrobeny z hliníku, jsou tak velmi lehké. Moka konvička je složena ze tří dílů. Spodní části na vodu, horní části, do které se káva převaří a misky. Do spodní části moka konvičky se lije voda, do misky, která je mezi spodní a horní části se nasype a lehce upěchuje káva. Tlakem páry vzniklým při varu se voda protlačí přes misku s kávou do horní části moka konvičky.

Při výběru moka konvičky je dobré si dávat pozor na velikost moka konvičky. Jako jeden šálek kávy je výrobci moka konviček bráno množství vody pro přípravu zhruba 50 mililitrů (pravé espresso je 30 ml – v České republice bývá také označováno jako espresso picolo), tedy pro přípravu espressa velikosti, které se běžně podává v České republice, je potřeba více než 100 ml vody. Konvička označená jako pro 6 šálků kávy vyrobí maximálně 2,5 šálku velikosti, které dostanete v kavárně v České republice.

Při výběru rychlovarné konvice je potřeba řešit, že řada kempů má omezení ve spotřebě elektrické energie jističem, často jen na 6 A (zhruba 1 300 W). Určitou spotřebu má lednice, osvětlení, čerpadla, tedy doporučuji rychlovarnou konvici do 1 000 W příkonu. V případě vypadávajícího jističe samozřejmě lze využít plynový sporák a hrnec, případně skleněnou konvici na čaj, pokud ji vozíte.

Osvědčila se mi konvice ECG RK 1022 s příkonem 900 W – 1 100 W (dle napění). Je to třetí zakoupená konvice, první, která neopaří ruku při nalévání vody parou unikající rukojetí a současně první, která nalévá vodu bez toho, aniž by voda stékala po konvici do okolí.

 

Pro vodu na vaření používám jednoduchý vak o objemu 5 litrů, je příjemný pro přenášení a manipulaci s vodou, ušetří tahání pet láhví.
https://www.aliexpress.com/item/Free-shipping-Portable-Folding-Clear-Water-Bag-Camping-Survival-Kit-Supply-5L-gib/32483463467.html

Odpadkový koš do karavanu

Odpadkový koš do karavanu jsem hledal velmi dlouho. Koš chci mít umístění venku v takovém místě, abych do něj mohl vhazovat odpadky přímo z kuchyně. Naprosto nejlepší řešení, na které jsem přišel, je odpadkový koš Flextrash. Malý ergonomický držák se přilepí k boku karavanu oboustrannou lepící páskou, odpadkový koš se nasouvá do držáku. Samotný vak je skládací, celý odpadkový koše se s velkou rezervou vejde do koše ve dveřích. Koš má na boku zip, vyndávání naplněného odpadkového pytle je tak velmi snadné. Mám variantu 9 litrů, přijde mi absolutně optimálně velká do kempu.

 

Do skládacího odpadkového koše, na jehož horní hranu se natáhne odpadkový pytel, je díky velké výšce možné odpadky vyhazovat přímo z karavanu, není potřeba vystupovat ani se nijak ohýbat, koš je v rozumné výšce.
Sestavení odpadkového koše je otázkou zhruba minuty, nasune se do sebe 12 tyček, spojí se se spodní části a horní částí s víkem.

Nicméně skládání po dešti už tak snadné není, vše je upatlané, navíc při větším větru koš není stabilní a padá. Odpadky jsou pak všude.

 

Jak zvětšit karavan – předstany a markýzy ke karavanu

K zvětšení obytného nebo využitelného prostoru karavanu existuje několik možností. Je možné použít předstan, markýzu, sluneční plachtu.

Předstan

Jedná se o stan, kterému chybí zadní stěna. Místo zadní stěny stanu je boční stěna karavanu. Stan se ke karavanu připojuje pomocí kedrové lišty, to které se stan zasune. Většina karavanů je přímo z výroby vybavena lištou pro zasunutí kedru stanu.

Typy předstanů:

1. Tyčkový předstan

Jedná se o klasický typ stanu, kdy je konstrukce tvořena nejčastěji ocelovými a duralovými tyčkami (mohou se být nahrazeny i tyčkami z kevlaru či skandia). Staví se podobně, jako klasický stan. Nejprve se zadní stranou navleče do kedrové lišty karavanu a pak se staví konstrukce z tyček, kolíky se přidělává k zemi.

Výhody:

  • dobře odolává dešti,
  • dobře odolává povětrnostním vlivům,
  • výrazně zvětší užitný prostor karavanu.

Nevýhody:

  • náročná stavba,
  • ubere světlo v karavanu,
  • složení je náročnější než stavba, vše správně zabalit tak, aby se vlezlo do vaků,
  • při složení mokrého potřeba později rozložit a vysušit,
  • vysoká hmotnost konstrukce.

 

2. Nafukovací předstan

U nafukovacího předstanu je tyčková konstrukce nahrazena konstrukcí, která se nafukuje pomocí pumpičky. Oproti klasickému předstanu toto řešení přináší řadu výhod. Stavba je výrazně jednodušší, zadní stěna se navlékne do kedru karavanu, připojí se pumpička a fouká. Cca. během 10 minut se předstan sám postaví. U některých předstanů se ještě samostatně nafoukají vzpěry střechy, které se umístí na vyznačená místa. Stan se pak fixuje kolíky do země. Během 15 minut je stan kompletně postaven. Další velká výhoda je demontáž stanu, stan se vypustí, zabalí a je hotovo. Skládání je rychlejší než balení. Další velkou výhodou je odolnost proti silnému větru – při větru, který boří stany s pevnou konstrukcí se nafukovací stan nadme, kroutí, ale pevně drží a nijak se nepoškodí.

Výhody:

  • dobře odolává dešti,
  • skvěle odolává povětrnostním vlivům,
  • výrazně zvětší užitný prostor karavanu,
  • jednoduchá stavba,
  • jednoduché složení,
  • lehčí než tyčkový předstan,
  • snazší na přepravu – je menší o vak s tyčkami.

Nevýhody:

  • ubere světlo v karavanu,
  • při složení mokrého potřeba později rozložit a vysušit,
  • vyšší hmotnost.

 

Markýza

Jedná se o plachtu, která se vysouvá do boku karavanu. Může mít různé vybavení a doplňky, včetně bočnic. Oproti předstanu se výrazně jednodušeji rozbalí a sbalí, jedná se však jen o přístřešek. Některé markýzy je možné vybavit i bočnicemi.

Typy markýz:

1. Kazetová markýza

Montují se na stálo na bok nebo na střechu karavanu. Samotná markýza je namotána v kazetě, z které se mechanicky vysouvá točením klikou. Některé markýzy se po vysunutí podpírají nohami na zem, nebo do boku karavanu.

Výhody:

  • vysunutí v řádu minut,
  • odolnost při dešti.

Nevýhody:

  • silný poryv větru je schopný markýzu rozlámat,
  • rozlámaná markýza může rameny poškodit i samotný karavan,
  • před odchodem kempu se z důvodu rizika poškození větrem obvykle balí,
  • vysoká hmotnost,
  • náročná montáž,
  • vysoká cena,
  • pokud není vybavena bočnicemi, pak z boku zaprší.

Poškození markýzy větrem a deštěm – plátno markýzy lze po sundání sešít, vyjma vizuální stránky je poškození plátna snadno a velmi levně opravitelné, oprava polámaných tyček markýzy od větru je mnohem náročnější a velmi nákladné. Jednotlivá ramena je možné zakoupit jako náhradní díly, ceny se pohybují okolo 200 Euro za jeden kus. Markýzu rozlámanou od větru je tak většinou vždy vyměnit za novou.

2. Sáčková markýza

Zasouvají se do kedrové lišty karavanu. Montáž se velmi jednoduchá, nasune se do lišty a zaaretuje v požadovaném místě. Markýza je umístěna v látkové sáčku na zip. Po otevření zipu se markýza roztáhne. Na přední straně markýzy je umístěna hliníková lišta, ze které se vysunou 2 podpěrné nohy a 2 horizontální tyče, které se v bocích markýzy zapřou vůči stěně karavanu. Tím se markýza vypne.

Výhody:

  • jednoduchá montáž možná doma,
  • snadná demontáž bez poškození karavanu,
  • nízká hmotnost,
  • odolnost při dešti,
  • je výrazně odolnější vůči větru, poskakuje a neláme se, ale pouze do určité síly větru, viděl jsem i rozlámané sáčkové markýzy,
  • v případě silného větru, kdy není čas na skládání sáčkové markýzy, stačí vycvaknout rozpěrky od stěny karavanu a spustit ji podél stěny karavanu, zamezí se tak rozlámání markýzy a rizika poškození karavanu

Nevýhody:

  • skládání je složitější než u kazetové markýzy, nutno ručně navinout,
  • silný poryv větru je schopný markýzu rozlámat,
  • silný poryv větru je schopný zatlačit vypínací tyče do karavanu a poškodit jej,
  • vždy nutné vysunuté podpěrné nohy,
  • potřeba aretovat markýzu kolíky do země.

3. Nafukovací markýza

Nový typ markýzy prodávaný od roku 2017. V reálu jsem ji nikdy neviděl, jedná se o sáčkovou markýzu, kde místo přední kovové lišty a bočních vertikálních tyčí je nafukovací roura ve tvaru písmene U. Při větru by neměla jakkoliv poškodit karavan.

https://gentletent.com/shop/gt-shadow/

 

Sluneční střecha

Sluneční střechy se zasouvají se do kedrové lišty karavanu. Montáž se velmi jednoduchá, nasune se do lišty, přední část podepřou dvě nebo tři tyčky dle šířky sluneční střechy a pomocí provázků a kolíku zatlučených do země se vypne.

Výhody:

  • jednoduchá rychlá montáž,
  • extrémně nízká hmotnost,
  • při větru vyskočí z tyček a nijak nepoškodí karavan,
  • velmi nízká cena.

Nevýhody:

  • tvoří lavory vody.

 

Kvalitní sluneční střechy plnohodnotně nahradí markýzu. I přes název sluneční střecha je zcela nepromokavá a při dešti dokonale ochrání proti vodě. Při intenzivním dešti na střeše vznikají lavory vody, které se postupným naplňováním dostávají až ke kraji střechy, který převáží směrem ven a celé se naráz vylijí. Ve střeše tak není nikdy nahromaděno velké množství vody. Po dešti zůstanou malé lavory, které je možné snadno rukou vylít. Během bouře s větrem se sluneční střecha nafoukne, vytvoří sklon pro stékání vody a po bouři zůstává suchá. Kvalitně přidělaná sluneční střecha ustojí i bouři, při které dochází k rozlámání markýz. Pokud je síla větru extrémní, sluneční střecha vyskočí z podpěrných tyček, které spadnou na zem a nic nepoškodí, samotná plachta pak leží před karavanem a nedojde k poškození karavanu.

Natažení sluneční střechy je ve dvou lidech otázka zhruba 10 minut. Plachta se nasune do kedrové lišty, pokud jeden člověk tahá plachtu druhý směřuje plachtu do lišty, jde vše velmi rychle a bez použití síly. Poté stačí vztyčit první tyčku, tu musí jeden člověk držet a druhý připevní dva kotvící provázky ke kolíkům. To samé se zopakuje na druhé straně, prostřední tyčka pak již drží sama přidělává se pouze jedním provázkem. Celkem je tak použito 5 provázků a 5 kolíků, pokud není v blízkosti místo pro uchycení bez kolíku (nejčastěji strom). Největší práci tak představuje zatlučení 5 stanových kolíků do země. Ke střechám jsou dodávány velmi měkké hliníkové kolíky, které je dobré nahradit za pevné kolíky. Ty se prodávají pro různé typy půdy, osvědčené jsou masivní nerezové stanové kolíky, které drží v jakékoliv půdě.

Sbalení sluneční střechy je také velmi rychlé, shodí se 3 tyčky, vytahají kolíky, plachtu z kedru stáhne jeden člověk. Pokud je podloží čisté, například travnaté, snadno ji složí jeden člověk, pokud je podloží písek, mokrá tráva či podobně, je lépe ji skládat ve dvou lidech, aby se nezašpinila při skládání.

 

Existují i sluneční střechy s částečnými bočnicemi. Spíše se jedná o zjednodušenou verzi předstanu. Sluneční střecha nemá stropní tyčkovou nosnou konstrukci, ale již má velké množství vertikálních tyček a velké množství provázků. Stavba není tak rychlá a snadná jako je u běžné sluneční střechy.

 

Nafukovací sluneční střecha

Nafukovací sluneční střecha se nasune do kedrové lišty karavanu, roztáhne a pomocí ruční pumpičky během chvilky nafoukne. Ke stavbě tak stačí jeden člověk (i když nasouvání do kedrové lišty je výrazně rychlejší ve dvou lidech), stavba je otázkou cca. 10 minut.

Výhody:

  • jednoduchá rychlá montáž,
  • extrémně nízká hmotnost,
  • přežije i vychřici,
  • netvoří se lavory vody,
  • extrémně snadná stavba,
  • extrémně skladná.

Nevýhody:

  • o žádných ve srovnání s markýzou nevím,
  • ve srovnání s klasickou sluneční plachtou je balení (vypuštění vzduchu) pracnější a časově náročnější.

 

 

Individuální úpravy karavanu

 

Elektrické podlahové vytápění karavanu

Většinu času v karavanu trávíme v kempu s připojením na 220V. Topení plynovým topením pak přináší řadu nedostatků.

  • teplo je lokální, z jednoho zdroje, není rovnoměrné
  • rozfuk tepla je slyšet
  • spotřeba plynu, výměna plynových lahví, značná váha plynových lahví

Elektrické podlahové vytápění karavanu umožní vyšší nezávislost na plynu, v reálu se tak plyn používá jen k vaření a pro topení a chod ledničky při kempování mimo kemp. Spotřeba plynu je tak při kempování naprosto minimální a ji při jarním/podzimním provozu je s sebou možné vozit místo dvou desetikilových lahví plynu jednu pětikilovou, která na vaření vydrží celé léto. Dvě plné 10 kg plynové lahve mají celkovou hmotnost 46 kg, zatímco jedna plná 5 kg má hmotnost 11,2 kg.

Další zásadní výhodou je, že teplo je rovnoměrně rozprostřené, nikde nejsou chladné rohy. Teplo jde vycházející z podlahy je pocitově velmi příjemné.

V mém případě je celková plocha topné fólie pro karavan 1,9 m2, celkový příkon 410W. Nehrozí tak vyhazování jističů v kempu. Termostat používám EBERLE FIT 3U, protože má odnímatelný displej, tedy na cestu jej vyndám stejně jako panel rádia, aby to při zastavení např. u čerpací stanice zbytečně nelákalo. V displeji je baterie CR2032, takže po vypnutí karavanu z elektriky či vyndání ze základny nezapomene čas a nastavený program. Fólie musí být zapojena přes proudový chránič. Proudový chránič odpojí elektrický obvod v případě, že část proudu uniká mimo obvod, například při poškození izolace či při kontaktu topné spirály s poškozenou izolací.

Topný výkon podlahové topné fólie:
okolní teplota 12 °C, výchozí teplota v karavanu 12,6 °C. Z 12,6 °C na 20 °C vytopeno za 13 minut, pak už teplota stoupala pomalu. Za 45 minut tam bylo 25,8 °C, za 5 hodin 29,2 °C. Při kempování v teplotách těsně nad nulou je karavan vytopení na 22 °C během cca. hodiny. Termostat umožňuje nastavit různé programy, takže na noc si teplotu snížíme, před očekávaným vstáváním karavan začne topit.

Teplota podlahy je termostatem nastavena na 35 °C. Což je teplota, které není přes kober nepříjemná. Zároveň dokáže karavan velmi rychle vytopit.

Topení není absolutně tiché, relé v termostatu při sepnutí a vypnutí cvaká, dále je slyšet při zapnutí „zašustění“ hliníkové fólie, do které jsou zašity topné spirály. Při zapnutí se smrskává. Jde to přirovnat k zašustění igelitového pytlíku, při běžném topném režimu se spíná tak jednou do hodiny, tedy jednou do hodiny je vydán nepatrně hlasitý zvuk.

Topná fólie: http://www.itiworks.cz/Produkty/Topny-koberec.aspx

 

Autorádio v karavanu

autoradio_Rapido

Montáž autorádia je na první pohled velmi jednoduchá. Napájení autorádia stačí připojit k transformátoru uvnitř karavanu. U řady karavanů však transformátor není vybaven stabilizátorem napětí a nepracuje se stálým výstupním napětím 12 V. Autorádio vybavená hlídáním přepětí se při vyšším napětí nezapnou. Řešením je přidání usměrňovací diody před vstup napětí do autorádia. Ta sníží napětí a autorádio se pak zapíná. Jako vhodná se jeví například usměrňovací dioda P600K. V některých případech je vhodné použít dvě diody za sebou. Dioda se může poměrně hodně zahřívat, je proto dobré ji umístit tak, aby kolo ní mohl proudit vzduch a současně se jí nic nedotýkalo. Malá montážní krabička s navrtanými otvory pro větrání je ideální. Dioda pouští napětí jen v jednom směru, vstup je v části bez proužku, výstup je v části s proužkem.

dioda_snizeni_napeti

Dalším problémem autorádií je, že počítají s připojením ze dvou zdrojů 12 V – počítají s trvalým napětím, které slouží pro zachování nastavených parametrů a předvolených stanic. Při vypnutí klíčku automobilu je tento vodič napájen. Druhý vodič slouží k vlastnímu provozu autorádia a ten je napájen při zapnutém klíčku. K zapnutí autorádia v karavanu je potřeba napájet oba vodiče, přičemž přívod je v karavanu jen jeden. Ten je potřeba rozdělit a z něj napájet oba vodiče autorádia.

Autorádio je vybaveno 2 ISO konektory. U konektoru napájení je potřeba současně napájet konektory 4 a 7.

Schéma zapojení ISO konektoru autoradia
Schéma zapojení ISO konektoru autorádia

Autorádio musí být napájeno stejnosměrným proudem. Transformátor v karavanu obvykle pracuje jak se střídavým proudem AC (Alternating Current), tak se stejnosměrným proudem DC (Direct Current).  Jednotlivé větve napájení nejsou vždy popsány a nezbývá, než je proměřit a zjistit, která z větví pracuje se střídavým a která s jednosměrným proudem.

detail_zapojeni_12V_karavan

 

Trezor v karavanu

Trezory či sejfy vybavené digitální klávesnicí a elektrickým zámkem reálně nepředstavují žádnou překážku – záložní otevírání je řešeno univerzálním kulatým klíčkem, běžně prodávaným na Ebay. Současně zavírání řešeno elektromagnetem na pružince, takže stačí to trezoru z horní strany silou bouchnout a trezor se sám otevře. Pro případného zloděje tak nepředstavují nulovou překážku.

Trezory s elektrickým motorickým zámkem jsou poznatelné napájením na 9 V a záložní otevírání je řešeno vytažením připojení elektřiny k externí baterii, tedy žádný klíček. Tyto trezory ji překážku představují, současně jsou však vyráběné ze silného materiálu, jsou tak oproti levným trezorům velmi těžké.

Levné trezory na trezorový klíč mají často obdobný problém jako levné trezory s digitálním zámkem – číslované univerzální klíčky. Některé však využívají velké množství vzájemně odlišných klíčků, například mechanický sejf RICHTER RS20.K.  Nosit s sebou neustále klíček není komfortní, realizoval jsem vlastní řešení – jednoduchý trezor s mechanickým zámkem jsem doplnil pevně přivařenou petlicí na visací zámek. Otvor pro zámek v petlici je vyvrtán přesně na průměr zámku, petlice tak nedovolí vypáčení dvířek. Otevření je tak dáno kvalitou samotného zámku a způsobem přidělání trezoru ke karavanu.

Trezor do karavanu
Trezor do karavanu

 

Sušení prádla v karavanu

Mokré prádlo není uvnitř karavanu příliš kde sušit, navíc výrazně zvyšuje vlhkost uvnitř samotného karavanu.

Řešením je jednoduchý přístřešek na zadní straně karavanu, přidělaní k přepravníku jízdních kol. Přidělaní je pomocí dvou objímek, při jízdě je sklopený, v kempu se pouze vytáhne jistící pojistka, zvednou se boční ramena a zajistí ve vzpřímené pozici. Následně se natáhne stříška. Pod stříšku se nasadí koupelnový elektrický sušák ručníků. Příkon je pouhých 60W, přesto dosahuje poměrně vysoké teploty (ruka jde udržet, ale hřeje). Ručníky jsou i za deště za 2 hodiny suché.

Celé složení včetně nasazení elektrického radiátoru na držáky trvá zhruba 30 vteřin, stejně tak rozložení.

Konstrukce je z hliníku, váží méně než 2 kg, elektrický sušák váží 3 kg. Stříška je vytvořena z kočárkoviny.

V místech, kde je dostatečně teplo a málo vlhko používám jenom malý sušák prádla. Žádný originální karavanový sušák prádla mi nevyhovuje  – potřebuji jej věšet pod plachtu na stěnu karavanu, do úchytů pro předstan. Řešením byla domácí výroba – obyčejný domácí sušák. Aby nedošlo k odření stěny karavanu je vše, co se dotýká stěny obalené v polyethylenové (mirelonové) izolaci potrubí. Zavěšení sušáku je na sekundu, přitom je dostatečně velký pro běžné sušení prádla v karavanu.

 

Tepelná izolace oken karavanu

Prodávají se již hotové tepelné izolace, které se nasouvají do kedrové lišty a pomocí popruhů upevňují k madlům na karavanu, nebo k spodní hraně karavanu. Nevýhodou takového řešení je univerzální velikost.

Existují firmy, které tepelné izolace oken šijí na míru, ale tepelnou izolaci je možné jednoduše vyrobit svépomocí. Zakoupil jsem MIRELON pás s laminací PETZ, jedná se o pás o výšce 1 metr, zvolil jsem tloušťku 8 mm. Pomocí lepidla Mirelon Therm na lepení pěnového polyetylenu jsem přilepil kedrovou lištu, spodní část je fixována samolepícím suchým zipem. I ve větru stačí jen 2 cm dlouhý kousek a Mirelon drží spolehlivě. Toto řešení umožňuje otevírání okna, suchý zip se rozepne a okno jde i z vnitřní strany běžně otevírat.

 

Jak dokonale odstranit černé skvrny z karavanu – mytí karavanu

Přípravků a odstranění černých skvrn jsem zkoušel několik. Specializované karavanové mycí prostředky černé fleky mírně zesvětlily, ale na povrchu stále zůstávaly. Otestován technický benzín, kuchyňský CIF, bez výsledku.

Naprosto dokonale funguje běžný prací prášek. Čištěná plocha musí být suchá, namočit ruku, na dlaň obtisknout prací prášek a začít kroužit na čištěné ploše. Nutné bylo čistit dlaní bez rukavice. Prací prášek dokonale odstranil černé skvrny a rez, vybělil bílou.

K běžnému mytí používám prostředek Fenwicks Caravan Cleaner, běžné zašpinění karavanu zvládá dobře, černé skvrny při jeho používání nevznikají.

 

Návody na opravy částí karavanů

 

Výměna poškozeného vnějšího světla karavanu
Výměna lemu gumového těsnění okna karavanu

 

Výměna poškozeného vnějšího světla karavanu

Protože přesně tento typ světla není v eshopech dostupný, je potřeba světlo vyměnit za jiné, které potřebuje jinak umístěné montážní otvory. Světlo je přišroubováno do dřevěné lišty vedoucí nad dveřmi, je tedy potřeba dokonale zatěsnit původní otvory a zatěsnit okolí nově vyvrtaných otvorů. Otvory je možné zatěsnit těsnícím tmelem, používá se těsnící tmel Sikaflex 221i, častěji doporučovaným těsnícím tmelem je Teroson 2759.

Ideálním řešení opravy je zcel překrýt montážní otvory původního světla. Tedy vystřihnout plech o o pár mm větší než je staré světlo, včetně případných montážních otvorů. Pokud není pod plechem výdřeva, je dobré použít plech tloušťky 1 – 1,5 mm, plech přilepit na stěnu Sikaflexem 252i, povrch předem ošetřit Sika AktivatoremSika Primerem (nebo alespoň zdrsnit rounem, očistit acetonem a nakonec lihem nebo isopropylalkoholem). Sikaflex  252i je potřeba nanést tak, aby při přitisknutí bylo lepidlo vytlačené po celém obvodu a omáznout přidávaný plech dokola. Pokud není lepidlo zatuhlé jde omýt acetonem nebo odstraňovačem tmelů Den Braven.

Po zatuhnutí předvrtat otvory pro šrouby u nového světla a přišroubovat šroubky do plechu nerez. Pod světlo dát dle konstrukce buď lepící tmel Teroson 2759 s lepší demontovatelností a horší estetikou, nebo lepícím tmelem Sikaflex 221 (521) horší demontovatelností a lepší estetikou.

Lepící tmel Teroson 2759 je určena pro spoje, které se mohou malinko (desetiny mm až mm) pohnout (lišty sendvičů, namáhané držáky apod). Je trvale elastický, jde v případě demontáže odstranit. Sikaflex 252i je pevnější, jde hůře odstranit, ale je odstranitelný.

 

Výměna lemu gumového těsnění okna karavanu

Oprava lemovací lišty okna karavanu je velmi snadná za použití tohoto jednoduchého triku. Vše je krásně vidět na fotografii z výměny vnitřního lemu okna karavanu.

Oprava lemu okna - vnitřní lišty okna karavanu